Text 30
nārāyaṇas tvaṁ na hi sarva-dehinām
ātmāsy adhīśākhila-loka-sākṣī
nārāyaṇo ’ṅgaṁ nara-bhū-jalāyanāt
tac cāpi satyaṁ na tavaiva māyā
nārāyaṇaḥ – Pán Nārāyaṇa; tvam – Ty; na – ne; hi – jistĕ; sarva – všech; dehinām – vtĕlených bytostí; ātmā – Nadduše; asi – Ty jsi; adhīśa – ó Pane; akhila-loka – všech svĕtů; sākṣī – svĕdek; nārāyaṇaḥ – známý jako Nārāyaṇa; aṅgam – úplná část; nara – z Nary; bhū – pocházející; jala – ve vodĕ; ayanāt – jelikož má místo spočinutí; tat – toto; ca – a; api – jistĕ; satyam – nejvyšší pravda; na – ne; tava – Tvoje; eva – vůbec; māyā – klamná energie.
„Ó Pane pánů, dohlížíš na celé stvoření. Co více, jsi pro všechny tím nejdražším životem. Nejsi tedy snad mým otcem Nārāyaṇem? Jméno Nārāyaṇa označuje toho, kdo sídlí na vodĕ, která má svůj původ v Narovi (Garbhodakaśāyī Viṣṇuovi), a tento Nārāyaṇa je Tvoje úplná část. Všechny Tvé úplné části jsou transcendentální, absolutní a nejsou výtvory māyi.“
Tento výrok známý ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.14) pronesl Pán Brahmā ve svých modlitbách k Pánu Kṛṣṇovi poté, co ho Pán porazil projevením svých mystických sil. Brahmā chtĕl Pána Kṛṣṇu vyzkoušet, aby se přesvĕdčil, zda se skutečnĕ jedná o Nejvyšší Osobnost Božství, která se oddává zábavám pasáčka krav. Brahmā ukradl z pastvin všechny ostatní chlapce a jejich telátka, ale když se vrátil, všichni chlapci i s telátky byli stále na svém místĕ, protože Pán Kṛṣṇa je znovu stvořil. Poté, co Brahmā vidĕl tuto mystickou sílu Pána Kṛṣṇy, přiznal porážku a přednesl Pánu modlitby, ve kterých Jej oslovuje jako toho, kdo vlastní a vidí vše ve stvoření, a jako Nadduši, jež sídlí v srdci každé živé bytosti a je všem drahá. Tento Pán Kṛṣṇa je Nārāyaṇa, otec Brahmy, protože Brahmu stvořil Garbhodakaśāyī Viṣṇu, úplná část Pána Kṛṣṇy, ze svého vlastního tĕla, když ulehl do oceánu Garbha. Mahā-Viṣṇu v Příčinném oceánu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, Nadduše v srdcích všech bytostí, jsou také transcendentálními expanzemi Nejvyšší Pravdy.