Text 91
dvau bhūta-sargau loke ’smin
daiva āsura eva ca
viṣṇu-bhaktaḥ smṛto daiva
āsuras tad-viparyayaḥ
dvau – dvĕ; bhūta – živých bytostí; sargau – povahy; loke – ve svĕtĕ; asmin – v tomto; daivaḥ – božské; āsuraḥ – démonské; eva – jistĕ; ca – a; viṣṇu-bhaktaḥ – oddaný Pána Viṣṇua; smṛtaḥ – vzpomínaný; daivaḥ – božské; āsuraḥ – démonské; tat-viparyayaḥ – pravý opak toho.
„V tomto stvořeném svĕtĕ jsou dva druhy lidí – jedni jsou démonští a druzí božští. Oddaní Pána Viṣṇua jsou božské povahy a ti, kdo jsou jejich pravým opakem, se nazývají démoni.“
Toto je verš z Padma Purāṇy. Viṣṇu-bhaktové neboli oddaní vĕdomí si Kṛṣṇy jsou známí jako devové (polobozi). Ateisté, kteří v Boha nevĕří nebo se za Nĕho sami prohlašují, jsou asurové (démoni). Asurové se vždy vĕnují ateistickým materialistickým činnostem a vymýšlejí způsoby, jak využívat hmotné zdroje k uspokojování smyslů. Viṣṇu-bhaktové, oddaní vĕdomí si Kṛṣṇy, jsou také činní, ale jejich cílem je svojí oddanou službou tĕšit Nejvyšší Osobnost Božství. Navenek to může vypadat, že pracují stejným způsobem, ale jejich zámĕry jsou vzhledem k rozdílnému vĕdomí zcela opačné. Asurové pracují pro osobní smyslový požitek, kdežto oddaní pracují pro uspokojení Nejvyššího Pána. Všichni pracují svĕdomitĕ, ale jejich pohnutky se liší.
Toto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy je určeno pro devy neboli oddané. Démoni se činností spojených s vĕdomím Kṛṣṇy nemohou účastnit, a oddaní vĕdomí si Kṛṣṇy se zase nemohou účastnit démonských činností, to znamená pachtit se jako kočky a psi jen za uspokojením smyslů. To tĕm, kdo jsou si vĕdomi Kṛṣṇy, nic neříká. Oddaní přijímají pouze ty nejnutnĕjší životní potřeby, aby si uchovali schopnost sloužit Kṛṣṇovi. Energii, která jim zbyde, využívají pro rozvoj vĕdomí Kṛṣṇy, které jim pomůže přemístit se do Kṛṣṇova sídla díky tomu, že na Nĕho neustále myslí, dokonce i v okamžiku smrti.