Text 97
keha pāpe, keha puṇye kare viṣaya-bhoga
bhakti-gandha nāhi, yāte yāya bhava-roga
keha – nĕkteří; pāpe – v hříšných činnostech; keha – nĕkteří; puṇye – ve zbožných činnostech; kare – dĕlají; viṣaya – smyslových předmĕtů; bhoga – požitek; bhakti-gandha – stopa oddané služby; nāhi – není; yāte – díky které; yāya – odejde; bhava-roga – nemoc hmotné existence.
Každý jen vyhledával hmotný požitek, bez ohledu na to, zda hříšný či ctnostný. O transcendentální službu Pánu, která může přinést naprostou úlevu od opakovaného zrození a smrti, se ale nikdo nezajímal.
Advaita Ācārya vidĕl, že se celý svĕt vĕnuje hmotnĕ zbožným či bezbožným činnostem, a nikde nebylo ani stopy po oddané službĕ neboli vĕdomí Kṛṣṇy. Pravdou je, že vyjma vĕdomí Kṛṣṇy není v tomto hmotném svĕtĕ ničeho nedostatek. Milostí Nejvyššího Pána je o všechny hmotné nezbytnosti postaráno. Nĕkdy pociťujeme nedostatek kvůli našemu špatnému hospodaření, ale skutečným problémem je, že si lidé nejsou vĕdomi Kṛṣṇy. Všichni se oddávají hmotnému smyslovému požitku, avšak nemají žádné plány na konečné vyřešení svých skutečných problémů – zrození, nemoci, stáří a smrti. Tyto čtyři druhy hmotného utrpení se nazývají bhava-roga neboli hmotné nemoci a vyléčit je lze pouze vĕdomím Kṛṣṇy. Proto je vĕdomí Kṛṣṇy nejvĕtším požehnáním pro společnost.