Text 125
kasmād vṛnde priya-sakhi hareḥ pāda-mūlāt kuto ’sau
kuṇḍāraṇye kim iha kurute nṛtya-śikṣāṁ guruḥ kaḥ
taṁ tvan-mūrtiḥ prati-taru-lataṁ dig-vidikṣu sphurantī
śailūṣīva bhramati parito nartayantī sva-paścāt
kasmāt — odkud; vṛnde — ó Vṛndo; priya-sakhi — ó drahá přítelkynĕ; hareḥ — Pána Hariho; pāda-mūlāt — z lotosových nohou; kutaḥ — kde; asau — tento (Pán Kṛṣṇa); kuṇḍa-araṇye — v lese na břehu Rádhá-kundu; kim — co; iha — zde; kurute — dĕlá; nṛtya-śikṣām — výuka tance; guruḥ — učitel; kaḥ — kdo; tam — Jeho; tvat-mūrtiḥ— Tvoje podoba; prati-taru-latam — na všech stromech a popínavých rostlinách; dik-vidikṣu — na všech stranách; sphurantī — objevující se; śailūṣī — výborná tanečnice; iva — jako; bhramati — putuje; paritaḥ — všude kolem; nartayantī — roztancovávající; sva-paścāt — v pozadí.
„Ó Vṛndo, moje milá přítelkynĕ, odkud přicházíš?“
„Byla jsem u nohou Pána Hariho.“
„Kde se zdržuje?“
„V lese na břehu Rádhá-kundu.“
„Co tam dĕlá?“
„Učí se tančit.“
„Kdo je Jeho učitelem?“
„Tvůj obraz, Rādho. Zjevuje se v každém stromĕ a rostlinĕ na všech stranách, pohybuje se jako zkušený tanečník a nutí Kṛṣṇu, aby ho tancem následoval.“
This text is from the Govinda-līlāmṛta (8.77) of Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī.