Text 208
mat-sevayā pratītaṁ te
sālokyādi-catuṣṭayam
necchanti sevayā pūrṇāḥ
kuto ’nyat kāla-viplutam
mat – Mnĕ; sevayā – službou; pratītam – dosáhli; te – oni; sālokya-ādi – osvobození počínaje druhem sālokya; catuṣṭayam – čtyři druhy; na icchanti – netouží; sevayā – službou; pūrṇāḥ – úplné; kutaḥ – kde; anyat – jiné vĕci; kāla-viplutam – které se časem ztratí.
„Moji oddaní si splnili své touhy tím, že Mi slouží, a tak nepřijímají čtyři druhy osvobození, kterých lze touto službou snadno dosáhnout. Proč by potom mĕli přijímat radosti, o které časem přijdou?“
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (9.4.67) vyslovil Pán v souvislosti s vlastnostmi Mahārāje Ambarīṣe. Splynutí s Absolutním je stejnĕ dočasné jako život v nebeském království. Obojí podléhá času, a proto není žádné z tĕchto postavení trvalé.