Text 21 - 22
mora putra, mora sakhā, mora prāṇa-pati
ei-bhāve yei more kare śuddha-bhakti
āpanāke baḍa māne, āmāre sama-hīna
sei bhāve ha-i āmi tāhāra adhīna
mora – můj; putra – syn; mora – můj; sakhā – přítel; mora – můj; prāṇa- -pati – pán života; ei-bhāve – takto; yei – ti, kdo; more – Mnĕ; kare – provádĕjí; śuddha-bhakti – čistou oddanost; āpanāke – sám; baḍa – velký; māne – považuje; āmāre – Mĕ; sama – stejného; hīna – nebo níže postaveného; sei bhāve – takto; ha-i – jsem; āmi – Já; tāhāra – jemu; adhīna – podřízený.
„Podřídím se však takovému oddanému, který vychutnává čistou oddanou službu Mnĕ, pokládaje Mne za svého syna, přítele či milého, a který si o sobĕ myslí, že je vznešený, zatímco Mne považuje za sobĕ rovného či podřízeného.“
V Caitanya-caritāmṛtĕ jsou popsány tři druhy oddané služby: bhakti (obyčejná oddaná služba), śuddha-bhakti (čistá oddaná služba) a viddha-bhakti (smíšená oddaná služba).
Je-li oddaná služba vykonávána s nĕjakým hmotným zámĕrem a s přímĕsí plodonosných činností, mentální spekulace či mystické yogy, nazývá se smíšená nebo nepravá oddaná služba. Vedle bhakti-yogy popisuje Bhagavad-gītā také karma-yogu, jñāna-yogu a dhyāna-yogu. Yoga znamená spojení s Nejvyšším Pánem, což je možné pouze prostřednictvím oddanosti. Plodonosné činnosti končící oddanou službou, filosofická spekulace končící oddanou službou a praktikování mysticismu končící oddanou službou jsou známé (v tomto pořadí) jako karma-yoga, jñāna-yoga a dhyāna-yoga. Taková oddaná služba ale obsahuje přímĕsi tĕchto tří druhů hmotných činností.
Pro ty, kdo se hluboce ztotožňují s tĕlem, je doporučena karma-yoga neboli zbožné jednání. Pro ty, kdo své vlastní já ztotožňují s myslí, je doporučena filosofická spekulace neboli jñāna-yoga. Ale oddaní na duchovní úrovni tato materialistická pojetí smíšené oddanosti nepotřebují. Smíšená oddaná služba nesmĕřuje přímo k lásce k Nejvyšší Osobnosti Božství. Služba provádĕná přísnĕ v souladu se zjevenými písmy je proto lepší než taková viddha-bhakti, protože je prostá všech druhů hmotného znečištĕní. Vykonává se s vĕdomím Kṛṣṇy, jen pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.
Ti, kdo jsou spontánnĕ oddáni Pánu a netouží po hmotném zisku, se nazývají oddaní s náklonností. Služba Pánu je spontánnĕ přitahuje a kráčejí ve stopách seberealizovaných duší. Jejich čistá oddanost (śuddha-bhakti), projevující se z čisté lásky k Bohu, stojí nad usmĕrňujícími zásadami autoritativních písem. Láskyplná extáze nĕkdy transcenduje usmĕrňující zásady; je však zcela na duchovní úrovni a nedá se napodobovat. Usmĕrňující zásady napomáhají obyčejným oddaným dosáhnout úrovnĕ dokonalé lásky k Bohu. Čistá láska ke Kṛṣṇovi je dokonalostí čisté oddanosti, a čistá oddaná služba se od spontánní oddané služby neliší.
Bezchybné následování usmĕrňujících zásad je vidĕt na Vaikuṇṭhách, kam se lze jejich přísným dodržováním dostat. Spontánní čistá láskyplná služba se však nachází pouze na Kṛṣṇaloce.