Text 34

Tento text je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.33.36). Nejvyšší Osobnost Božství má nespočetné množství expanzí své transcendentální podoby, které vĕčnĕ existují v duchovním svĕtĕ. Tento hmotný svĕt je pouze zvráceným odrazem svĕta duchovního, kde se vše projevuje bez nedostatků. Tam je vše ve stavu své původní existence, mimo vládu času. Čas nemůže zhoršovat nebo jakkoliv rušit podmínky v duchovním svĕtĕ, kde různé expanze Nejvyšší Osobnosti Božství přijímají uctívání od různých živých bytostí v jejich přirozeném duchovním postavení. V duchovním svĕtĕ vše existuje na úrovni ryzího dobra. Dobro, které nacházíme v hmotném svĕtĕ, je znečištĕné kvalitami vášnĕ a nevĕdomosti.

Když se říká, že lidská životní podoba představuje nejlepší postavení pro oddanou službu, má to svůj zvláštní význam, protože pouze v ní může živá bytost obnovit svůj vĕčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Lidská podoba je v kolobĕhu životních druhů v hmotném svĕtĕ považována za nejvyšší. Ten, kdo využije tohoto nejvyššího druhu hmotné podoby, tak může znovu získat svoje postavení v oddané službĕ Pánu.

Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství se zjevují ve všech životních druzích, i když je to pro lidský mozek nepochopitelné. Pánovy zábavy se liší v závislosti na schopnosti je vnímat, kterou živé bytosti v různých druzích tĕl mají. Když se zjevuje v lidské podobĕ, udílí lidské společnosti své nejmilostivĕjší požehnání. Právĕ tehdy dostává lidstvo možnost zamĕstnat se v různých druzích vĕčné služby Pánu.

Zvláštní přirozený zájem o popisy určité zábavy Boha naznačuje, jaké je vĕčné postavení dané živé bytosti. Zbožňování, služebnictví, přátelství, rodičovská náklonnost a milenecká láska – to je pĕt základních vztahů s Kṛṣṇou. Nejdokonalejší úroveň milostného vztahu, obohacená mnoha city, skýtá oddanému náladu s tou nejvyšší možnou chutí.

Pán se zjevuje v mnoha inkarnacích – jako ryba, želva a kanec, jako Paraśurāma, Pán Ráma, Buddha a tak dále – aby oplácel různé přístupy živých bytostí v různých stádiích evoluce. Milostný vztah zvaný parakīya- -rasa je bezpříkladnou dokonalostí lásky, kterou Pán Kṛṣṇa a Jeho oddaní projevují.

Takzvaní oddaní známí jako sahajiové se snaží Pánovy zábavy napodobovat navzdory tomu, že nechápou mileneckou lásku Jeho expanzí energie blaženosti. Jejich povrchní napodobování může na cestĕ rozvoje duchovního vztahu s Pánem způsobit zmatek. Hmotná sexualita nemůže být nikdy s duchovní láskou na úrovni ryzího dobra srovnávána. Činnosti sahajiyů človĕka pouze stáhnou hloubĕji do hmotného znečištĕní smyslů a mysli. Kṛṣṇovy transcendentální zábavy ukazují vĕčnou službu Adhokṣajovi, Nejvyššímu Pánu, jenž stojí mimo veškeré představy hmotných smyslů. Materialistické podmínĕné duše transcendentálním výmĕnám lásky nerozumí, ale rády se ve jménu oddané služby vĕnují uspokojování smyslů. Nezodpovĕdní lidé, kteří si o zábavách Rādhy a Kṛṣṇy myslí, že jsou to obyčejné pletky, nemohou činnosti Nejvyššího Pána nikdy pochopit. Tanec rāsa inscenuje Kṛṣṇova vnitřní energie yogamāyā a je mimo dosah osob ovlivnĕných hmotou. Sahajiyové překrucují smysl výroků tat-paratvena nirmalam a tat- -paro bhavet, a tak se ve své zvrácenosti snaží házet bláto do transcendence. Na základĕ překrouceného výkladu slov tādṛśīḥ krīdāḥ si chtĕjí užívat sexu, přičemž se tváří, že napodobují Pána Kṛṣṇu. Človĕk však musí správnĕ pochopit význam tĕchto slov skrze inteligenci autorizovaných gosvāmīch. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura v modlitbách ke Gosvāmīm vyjádřil svoji neschopnost pochopit tyto duchovní vztahy takto:

„Až budu dychtit po pochopení literatury, kterou zanechali Gosvāmī, pak budu schopen pochopit transcendentální láskyplné vztahy Rādhy a Kṛṣṇy.“ Jinými slovy, dokud človĕk není vyškolen v učednické posloupnosti pocházející od Gosvāmīch, nemůže Rādhu a Kṛṣṇu poznat. Podmínĕné duše mají přirozenĕ nechuť k pochopení duchovní existence Pána, a pokud se snaží poznat transcendentální povahu Pánových zábav pohrouženy v materialismu, budou se jistĕ dopouštĕt chyb jako sahajiyové.