Text 62

Pánovy energie vysvĕtluje Śrīla Jīva Gosvāmī ve svém díle Bhagavat-sandarbha (103): transcendentální energie, kterou Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, udržuje svoji existenci, se nazývá sandhinī. Transcendentální energie, pomocí které zná sám sebe a která umožňuje ostatním, aby Jej poznali, se nazývá samvit. Transcendentální energie, která Jemu i Jeho oddaným přináší transcendentální blaženost, se nazývá hlādinī.

Úplný projev tĕchto energií se nazývá viśuddha-sattva. Když Nejvyšší Pán sestoupí do hmotného svĕta, je tato úroveň duchovní různorodosti projevena dokonce i tam. Zábavy a projevy Pána v hmotném svĕtĕ proto nejsou v žádném případĕ hmotné, ale jsou zcela na transcendentální úrovni. V Bhagavad-gītĕ je potvrzeno, že každý, kdo pochopí transcendentální povahu Pánova zjevení, činností a odchodu, je způsobilý k tomu, aby byl po opuštĕní své hmotné schránky zbaven hmotných pout. Pak může vstoupit do duchovního království a sdružovat se s Nejvyšší Osobností Božství, přičemž mezi ním a Pánem dochází k výmĕnám energie hlādinī. Ve svĕtské kvalitĕ dobra jsou přímĕsi vášnĕ a nevĕdomosti, a proto se jí říká miśra- -sattva. Avšak transcendentální různorodost viśuddha-sattvy je všech svĕtských kvalit zcela prostá. Viśuddha-sattva je tudíž náležitou atmosférou, ve které lze vnímat Pána, Osobnost Božství, a Jeho transcendentální zábavy. Duchovní různorodost je vĕčnĕ nezávislá na jakýchkoliv hmotných podmínkách a nijak se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství, protože je stejnĕ jako On absolutní. Na základĕ moci energie samvit vnímají Pán a s Ním i Jeho oddaní energii hlādinī přímo.

Jak přímo i nepřímo potvrzují všechny védské texty, hmotné kvality přírody ovládají podmínĕné duše, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jimi nikdy ovlivnĕn není. V jedenáctém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu (11.25.12) Pán Kṛṣṇa říká: sattvaṁ rajas tama iti guṇājīvasya naiva me – „Hmotné kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti se týkají podmínĕných duší, ale nikdy ne Mĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Viṣṇu Purāṇa to potvrzuje:

„Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, se nachází nad kvalitami dobra, vášnĕ a nevĕdomosti. Žádné hmotné kvality se v Nĕm nenacházejí. Kéž je s námi tento Nārāyaṇa, původní osoba, která zaujímá zcela transcendentální postavení, spokojený.“ V desátém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu (10.27.4) vychvaluje Indra Kṛṣṇu:

„Můj drahý Pane, Tvoje sídlo je viśuddha-sattva, což znamená, že ho nikdy nenarušují hmotné kvality, a činnosti, jež se tam odehrávají, jsou transcendentální láskyplnou službou Tvým nohám. Dobro, odříkání a askeze oddaných ještĕ zkrášlují tyto činnosti, které nejsou nikdy znečištĕny kvalitami vášnĕ a nevĕdomosti. Hmotné kvality se Tĕ za žádných okolností nemohou dotknout.“

Pokud kvality hmotné přírody nejsou projevené, říká se, že jsou na úrovni dobra. Když se však navenek projeví a začnou vytvářet různorodost hmotné existence, říká se, že jsou na úrovni vášnĕ. Schází-li v nich činnost a různorodost, říká se, že jsou na úrovni nevĕdomosti. Vážnost je jinými slovy znakem dobra, činorodost znakem vášnĕ a nečinnost znakem nevĕdomosti. Nad všemi tĕmito projevy svĕtských kvalit se nachází viśuddha- -sattva. Převládá-li v ní sandhinī, lze ji vnímat jako existenci všeho. Převládá-li v ní samvit, lze ji vnímat jako poznání v transcendenci, a převládá-li v ní hlādinī, lze ji vnímat jako nejdůvĕrnĕjší lásku k Bohu. Viśuddha-sattva, která je souhrnným projevem tĕchto tří energií, je hlavním rysem království Boha.

Absolutní Pravda je tedy podstatou reality, vĕčnĕ projevenou ve třech energiích. Projevem vnitřní energie Pána je nepředstavitelnĕ různorodý duchovní svĕt, projevem okrajové energie jsou živé bytosti a projevem vnĕjší energie je hmotný vesmír. Absolutní Pravdu proto tvoří tyto čtyři principy: samotný Nejvyšší Pán neboli Osobnost Božství, Jeho vnitřní energie, Jeho okrajová energie a Jeho vnĕjší energie. Podoba Pána a její expanze jako svayam-rūpa a vaibhava-prakāśa si přímo užívají vnitřní energie, jež vĕčnĕ projevuje duchovní svĕt, nejdůvĕrnĕjší ze všech energetických projevů. Vnĕjší projev neboli hmotná energie dává podmínĕným živým bytostem od Brahmy až po nepatrného mravence tĕla, která je pokrývají. Tato zahalující energie je projevena v rámci tří kvalit hmotné přírody a živé bytosti ji mohou vnímat jak ve vyšších, tak i v nižších formách života.

Každá ze tří složek vnitřní energie – sandhinī, samvit a hlādinī – ovlivňuje jednu z vnĕjších energií, kterými jsou ovládány živé bytosti. Tento vliv projevuje tři kvality hmotné přírody a s konečnou platností dokazuje, že okrajová energie neboli živé bytosti jsou vĕčnými služebníky Pána a jako takoví jsou ovládáni buď vnitřní, nebo vnĕjší energií.