Text 104
viṣṇu-rūpa hañā kare jagat pālane
guṇātīta-viṣṇu sparśa nāhi māyā-guṇe
viṣṇu-rūpa – podoba Pána Viṣṇua; hañā – stávající se; kare – vykonává; jagat pālane – udržování hmotného svĕta; guṇa-atīta – mimo hmotné kvality; viṣṇu – Pán Viṣṇu; sparśa – dotek; nāhi – ne; māyā-guṇe – v hmotných kvalitách.
V podobĕ Pána Viṣṇua celý svĕt udržuje. Pán Viṣṇu zůstává zcela nedotčen hmotnými kvalitami, protože existuje nad nimi.
Śrī Baladeva Vidyābhūṣaṇa říká, že ačkoliv je Viṣṇu vládnoucím Božstvem kvality dobra v hmotném svĕtĕ, není touto kvalitou nikdy dotčen, protože ji ovládá jednoduše svou svrchovanou vůlí. Říká se, že všechny živé bytosti mohou od Pána získat veškerý prospĕch Jeho pouhým přáním. Vāmana Purāṇa zmiňuje, že stejný Viṣṇu se expanduje jako Brahmā a Śiva, aby řídil různé kvality.
Pán Viṣṇu se nazývá Sattvatanu, neboť expanduje kvalitu dobra. I rozmanité inkarnace Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua jsou známé pod jménem Sattvatanu. Ve všech védských písmech je tedy Viṣṇu popsán jako ten, kdo je prostý všech hmotných kvalit. V desátém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno:
harir hi nirguṇaḥ sākṣāt
puruṣaḥ prakṛteḥ paraḥ
sa sarva-dṛg upadraṣṭā
taṁ bhajan nirguṇo bhavet
„Hari, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, není nikdy znečištĕn třemi kvalitami hmotné přírody, protože existuje mimo hmotný projev. Je zdrojem poznání všech polobohů v čele s Pánem Brahmou a je svĕdkem všeho. Proto se ten, kdo Nejvyššího Pána Viṣṇua uctívá, také zbaví znečištĕní hmotnou přírodou.“ (Bhāg. 10.88.5) Znečištĕní hmotnou přírodou se tedy lze zbavit uctíváním Viṣṇua, který se proto nazývá Sattvatanu, jak bylo řečeno výše.