Text 112

Laghu-bhāgavatāmṛta (Pūrva 2.36–42) popisuje v citátu pocházejícím z Viṣṇu-dharmottary Viṣṇuloku v tomto vesmíru takto: „Nad Rudralokou, planetou Pána Śivy, se nachází planeta, která se jmenuje Viṣṇuloka. Její obvod je 640 000 kilometrů a žádný smrtelník tam nemá přístup. Nad touto Viṣṇulokou, východnĕ od hory Sumeru, je v oceánu slané vody zlatý ostrov jménem Mahā-Viṣṇuloka. Tam nĕkdy chodí Pán Brahmā a další polobozi navštívit Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu tam leží s bohyní štĕstí a říká se, že si bĕhem čtyř mĕsíců období dešťů užívá spánku na Śeṣa-nāgovi, který Mu slouží jako lůžko. Na východ od hory Sumeru se rozkládá oceán mléka, ve kterém na bílém ostrovĕ stojí bílé mĕsto, kde lze Pána vidĕt spolu s Jeho společnicí Lakṣmījī, jak sedí na Śeṣovi v podobĕ trůnu. V této podobĕ si Viṣṇu také užívá spánku bĕhem čtyř mĕsíců deštivého období. Śvetadvīp v oceánu mléka leží na jih od oceánu slané vody. Je vypočítáno, že oblast Śvetadvīpu se rozprostírá na ploše o rozloze 512 000 čtverečních kilometrů. Tento transcendentálnĕ krásný ostrov zkrášlují pro potĕšení Pána Viṣṇua a Jeho choti stromy plnící všechna přání.“ Zmínky o Śvetadvīpu lze nalézt v Brahmāṇḍa Purāṇĕ, Viṣṇu Purāṇĕ, Mahābhāratĕ a Padma Purāṇĕ a následující zmínka je ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.15.18):

„Můj drahý Uddhavo, vĕz, že Moje transcendentální podoba Viṣṇua na Śvetadvīpu je se Mnou duchovnĕ totožná. Každý, kdo tohoto Pána Śvetadvīpu pojme do svého srdce, může překonat bolesti šesti druhů hmotného utrpení: hladu, žíznĕ, zrození, smrti, nářku a iluze. Tak může získat svoji původní transcendentální podobu.“