Text 141
yasyāṅghri-paṅkaja-rajo ’khila-loka-pālair
mauly-uttamair dhṛtam upāsita-tīrtha-tīrtham
brahmā bhavo ’ham api yasya kalāḥ kalāyāḥ
śrīś codvahema ciram asya nṛpāsanaṁ kva
yasya – jehož; aṅghri-paṅkaja – lotosu podobné nohy; rajaḥ – prach; akhila- loka – planetárních soustav ve vesmíru; pālaiḥ – vládci; mauli-uttamaiḥ – s drahými turbany na hlavách; dhṛtam – přijímaný; upāsita – uctívaný; tīrtha-tīrtham – který posvĕcuje posvátná místa; brahmā – Pán Brahmā; bhavaḥ – Pán Śiva; aham api – dokonce i Já; yasya – jehož; kalāḥ – části; kalāyāḥ – úplných částí; śrīḥ – bohynĕ štĕstí; ca – a; udvahema – nosíme; ciram – vĕčnĕ; asya – Jeho; nṛpa-āsanam – královský trůn; kva – kde.
„Co pro Pána Kṛṣṇu znamená trůn? Vládci různých planetárních soustav přijímají prach z Jeho lotosových nohou na své korunované hlavy. Tento prach posvĕcuje i posvátná místa, a dokonce i Pán Brahmā, Pán Śiva, Lakṣmī a Já, kteří jsme částmi Jeho úplné části, tento prach vĕčnĕ neseme na svých hlavách.“
Když Kuruovci lichotili Baladevovi, aby se stal jejich spojencem, pomluvili Śrī Kṛṣṇu. To Pána Balarāmu rozzlobilo a vyslovil tento verš (Bhāg. 10.68.37).