Text 140
keyaṁ vā kuta āyātā
daivī vā nāry utāsurī
prāyo māyāstu me bhartur
nānyā me ’pi vimohinī
kā – kdo; iyam – toto; vā – nebo; kutaḥ – odkud; āyātā – přichází; daivī – zda polobůh; vā – nebo; nārī – žena; uta – nebo; āsurī – démonice; prāyaḥ – ve vĕtšinĕ případů; māyā – matoucí energie; astu – musí to být; me – Mého; bhartuḥ – vládce, Pána Kṛṣṇy; na – ne; anyā – kdokoliv jiný; me – Mĕ; api – jistĕ; vimohinī – kdo umí zmást.
„Co je to za mystickou sílu a odkud se vzala? Je to polobůh, nebo démonice? To bude určitĕ matoucí energie Mého vládce, Pána Kṛṣṇy, neboť kdo jiný by Mĕ dokázal zmást?“
Pánovy hravé zábavy vzbudily pochyby v mysli Pána Brahmy, a tak aby se přesvĕdčil o Kṛṣṇovĕ svrchovanosti, ukradl svojí mystickou silou všechny Pánovy telátka a pasáčky. Pán Kṛṣṇa na to však zareagoval tak, že okamžitĕ všechny telátka a chlapce nahradil. V tomto verši ze Śrīmad- -Bhāgavatamu (10.13.37) je popsán údiv Pána Balarāmy nad touto úžasnou odvetou.