Text 223
yāṅra mādhurīte kare lakṣmī ākarṣaṇa
rūpa-gosāñi kariyāchena se-rūpa varṇana
yāṅra – jehož; mādhurīte – sladkostí; kare – činí; lakṣmī – bohynĕ štĕstí; ākarṣaṇa – přitažlivost; rūpa-gosāñi – Śrīla Rūpa Gosvāmī; kariyāchena – udĕlal; se – této; rūpa – krásy; varṇana – vyhlášení.
Bohyni štĕstí přitahuje Jeho sladkost, kterou Śrīla Rūpa Gosvāmī popsal takto:
Śrīla Rūpa Gosvāmī cituje ve své Laghu-bhāgavatāmṛtĕ z Padma Purāṇy, kde se říká, že jakmile Lakṣmī-devī, bohynĕ štĕstí, spatřila půvabné rysy Pána Kṛṣṇy, byla k Nĕmu přitahována, a aby získala Kṛṣṇovu přízeň, začala meditovat. Když se jí Pán Kṛṣṇa zeptal, proč provádí tak asketickou meditaci, Lakṣmī-devī odpovĕdĕla: „Chtĕla bych být jednou ze Tvých společnic, gopī ve Vrindávanu.“ Když to Pán Kṛṣṇa uslyšel, řekl, že to je zcela vyloučeno. Lakṣmī-devī pak řekla, že chce být zlatým proužkem na Jeho hrudi. Pán souhlasil, a od té doby je Lakṣmī na hrudi Pána Kṛṣṇy vždy přítomná v podobĕ zlaté linky. O askezi a meditaci, které Lakṣmī-devī provádĕla, je zmínka také ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.16.36), kde Nāga-patnī, ženy hada Kāliyi, ve svých modlitbách k Pánu Kṛṣṇovi říkají, že i bohynĕ štĕstí, Lakṣmī, se s Ním chce sdružovat jako gopī a touží po prachu z Jeho lotosových nohou.