Text 34
sūrya-maṇḍala yena bāhire nirviśeṣa
bhitare sūryera ratha-ādi saviśeṣa
sūrya-maṇḍala – sluneční kotouč; yena – jako; bāhire – navenek; nirviśeṣa – bez různorodosti; bhitare – uvnitř; sūryera – boha Slunce; ratha-ādi – bohatství, jako jsou kočáry a další vĕci; sa-viśeṣa – plné rozmanitosti.
Je jako jednolitá záře okolo slunce. Přímo na Slunci se však nacházejí vozy, konĕ a ostatní bohatství boha Slunce.
Okolo Vaikuṇṭhy, sídla Kṛṣṇy zvaného paravyoma, se rozprostírá oslňující záře Kṛṣṇových tĕlesných paprsků, která se nazývá brahmajyoti. Transcendentální oblast této záře se nazývá Siddhaloka či Brahmaloka. S touto září Brahmaloky splynou impersonalisté, když dosáhnou osvobození. Tato transcendentální oblast je nepochybnĕ duchovní, ale schází v ní duchovní činnosti a rozmanitost. Proto je přirovnána ke sluneční záři. Ve sluneční záři se nachází samotné slunce, kde se můžeme setkat s různorodostí všeho druhu.