Text 7
saṅkarṣaṇaḥ kāraṇa-toya-śāyī
garbhoda-śāyī ca payo ’bdhi-śāyī
śeṣaś ca yasyāṁśa-kalāḥ sa nityā-
nandākhya-rāmaḥ śaraṇaṁ mamāstu
saṅkarṣaṇaḥ – Mahā-saṅkarṣaṇa v duchovním svĕtĕ; kāraṇa-toya-śāyī – Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v Příčinném oceánu; garbha-uda-śāyī – Garbhodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v oceánu Garbhodaka v každém vesmíru; ca – a; payaḥ-abdhi-śāyī – Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v oceánu mléka; śeṣaḥ – Śeṣa-nāga, lůžko Viṣṇua; ca – a; yasya – jehož; aṁśa – úplné části; kalāḥ – a části úplných částí; saḥ – On; nityānanda-ākhya – známý jako Pán Nityānanda; rāmaḥ – Pán Balarāma; śaraṇam – útočištĕ; mama – moje; astu – nechť je.
Nechť je Śrī Nityānanda Rāma neustále předmĕtem mých myšlenek. Saṅkarṣaṇa, Śeṣa-nāga a Viṣṇuové ležící v oceánech Kāraṇa, Garbha a oceánu mléka jsou Jeho úplné části a části Jeho úplných částí.
Śrī Svarūpa Dāmodara Gosvāmī si zaznamenal tento verš ve svém deníku jako uctivé poklony Śrī Nityānandovi Prabhuovi. Mezi prvními čtrnácti verši Śrī Caitanya-caritāmṛty je sedmý.