Text 20 - 21
sei pañca-tattva mili’ pṛthivī āsiyā
pūrva-premabhāṇḍārera mudrā ughāḍiyā
pāṅce mili’ luṭe prema, kare āsvādana
yata yata piye, tṛṣṇā bāḍhe anukṣaṇa
sei – tĕchto; pañca-tattva – pĕt pravd; mili' – spojených; pṛthivī – na tuto Zemi; āsiyā – sestupující; pūrva – původní; prema-bhāṇḍārera – pokladnice transcendentální lásky; mudrā – pečeť; ughāḍiyā – otevírající; pāṅce mili' – smĕšující všech tĕchto pĕt; luṭe – drancují; prema – lásku k Bohu; kare āsvādana – chutnají; yata yata – tolik, kolik; piye – pijí; tṛṣṇā – žízeň; bāḍhe – se zvĕtšuje; anukṣaṇa – znovu a znovu.
Kṛṣṇovy vlastnosti jsou pokladnicí transcendentální lásky. Přestože tato pokladnice sestoupila s Kṛṣṇou, když tu byl přítomen, byla zapečetĕná. Jakmile však přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými společníky – Pañca-tattvou, pečeť rozlomili a pokladnici vydrancovali, aby ochutnali transcendentální lásku ke Kṛṣṇovi. Čím více ji ochutnávali, tím více po ní prahli.
Pán Caitanya Mahāprabhu je nazýván mahā-vadānyāvatāra, protože i když je samotný Śrī Kṛṣṇa, je naklonĕn ubohým pokleslým duším ještĕ více než Pán Śrī Kṛṣṇa. Když byl Pán Śrī Kṛṣṇa osobnĕ přítomný, chtĕl, aby se Mu každý odevzdal, a slíbil, že takovou osobu dokonale ochrání. Když však na tuto Zemi přišel Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými společníky, rozdával transcendentální lásku k Bohu bez rozlišování. Śrī Rūpa Gosvāmī proto pochopil, že Pán Caitanya není nikdo jiný než samotný Śrī Kṛṣṇa, protože nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství nemůže rozdávat důvĕrnou lásku k Nejvyšší Osobĕ.