Text 72
more ājñā karilā sabe karuṇā kariyā
tāṅ-sabāra bole likhi nirlajja ha-iyā
more – mnĕ; ājñā – nařízení; karilā – dali; sabe – všichni; karuṇā – milostivĕ; kariyā – činící; tāṅ-sabāra – jich všech; bole – na nařízení; likhi – píši; nirlajja – beze studu; ha-iyā – stávající se.
Všichni tito oddaní mnĕ milostivĕ nařídili, abych sepsal poslední zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když nemám kapku studu, jen díky jejich pokynu se pokouším psát tuto Caitanya-caritāmṛtu.
Psát o transcendentálních zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství není obyčejná záležitost. Dokud človĕk není zmocnĕn vyššími autoritami neboli pokročilými oddanými, nemůže psát transcendentální literaturu, protože tato literatura musí být mimo veškeré pochyby, jinými slovy nesmí mít žádný z nedostatků podmínĕných duší, kterými jsou chyby, iluze, podvádĕní a nedokonalé smyslové vnímání. Opravdu autoritativní jsou slova Kṛṣṇy a učednické posloupnosti, která se řídí Kṛṣṇovými pokyny. Být zmocnĕn ke psaní transcendentální literatury je výsada, na kterou může být autor opravdu pyšný. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī byl takto zmocnĕn, ale jako pokorný vaiṣṇava se velice stydĕl za to, že právĕ on má vyprávĕt zábavy Pána Caitanyi Mahāprabhua.