Text 9
kṛṣṇa nāhi māne, tāte daitya kari’ māni
caitanya nā mānile taiche daitya tāre jāni
kṛṣṇa – Pána Kṛṣṇu; nāhi – ne; māne – přijímá; tāte – proto; daitya – démon; kari' māni – přijímáme; caitanya – Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua; nā – bez; mānile – přijetí; taiche – podobnĕ; daitya – démon; tāre – jeho; jāni – známe.
Ten, kdo neuznává Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je zajisté démon. Za démona musí být považován i každý, kdo neuznává, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa, stejný Nejvyšší Pán.
V dřívĕjších dobách žili králové jako Jarāsandha, kteří přísnĕ následovali védské obřady, jednali jako štĕdří a způsobilí kṣatriyové, mĕli všechny vlastnosti kṣatriyů, a dokonce byli i poslušni brāhmaṇské kultuře, ale neuznávali Śrī Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Jarāsandha Kṛṣṇu mnohokrát napadl a pokaždé byl samozřejmĕ poražen. Každý človĕk, který provádí védské obřady, ale stejnĕ jako Jarāsandha neuznává, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, musí být považován za asuru neboli démona. Démon je také ten, kdo neuznává, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa. To je závĕr autorizovaných písem. Jak takzvaná oddanost Gaurasundarovi bez oddané služby Kṛṣṇovi, tak i takzvaná kṛṣṇa-bhakti bez oddané služby Gaurasundarovi jsou neoddané činnosti. Kdo tedy chce dosáhnout úspĕchu na cestĕ vĕdomí Kṛṣṇy, musí dokonale znát osobnost Gaurasundara i osobnost Kṛṣṇy. Znát osobnost Gaurasundara znamená znát všechny tyto osobnosti: śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda śrī-advaita gadādhara śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda. Autor Śrī Caitanya-caritāmṛty ve shodĕ s autoritami zdůrazňuje tento princip pro dosažení dokonalosti vĕdomí Kṛṣṇy.