Text 11
śrī-īśvarapurī-rūpe aṅkura puṣṭa haila
āpane caitanya-mālī skandha upajila
śrī-īśvara-purī – jménem Śrī Īśvara Purī; rūpe – v podobĕ; aṅkura – semínko; puṣṭa – obdĕlávané; haila – stalo se; āpane – samotný; caitanya-mālī – zahradník jménem Śrī Caitanya Mahāprabhu; skandha – kmen; upajila – rozrostl se.
Semínko dále uzrálo v podobĕ Śrī Īśvary Purīho a potom se kmenem tohoto stromu oddané služby stal samotný zahradník, Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „Śrī Īśvara Purī byl obyvatelem Kumárhatty, kde je nyní železniční zastávka známá jako Kámarhatta. Nedaleko se nachází další zastávka Hálisahar, náležící k Východní dráze. Tato trať vede z východní části Kolkaty.“
Iśvara Purī se narodil v brāhmaṇské rodinĕ a byl nejmilejším žákem Śrīly Mādhavendry Purīho. V poslední části Śrī Caitanya-caritāmṛty (Antya 8.28–31) se píše:
īśvara-purī gosāñi kare śrīpāda sevana
sva-haste karena mala-mūtrādi mārjana
nirantara kṛṣṇa-nāma karāya smaraṇa
kṛṣṇa-nāma kṛṣṇa-līlā śunāya anukṣaṇa
tuṣṭa hañā purī tāṅre kaila āliṅgana
vara dilā kṛṣṇe tomāra ha-uka prema-dhana
sei haite īśvara-purī premera sāgara
„Na konci svého života byl Śrī Mādhavendra Purī churavý a vůbec se nemohl hýbat, a Īśvara Purī mu všestrannĕ sloužil, včetnĕ toho, že vlastnoručnĕ uklízel jeho výkaly a moč. Jelikož neustále zpíval Hare Kṛṣṇa mahā- -mantru a připomínal Śrī Mādhavendrovi Purīmu v jeho posledních dnech zábavy Pána Kṛṣṇy, sloužil mu nejlépe ze všech žáků. Mādhavendra Purī s ním byl proto velice spokojen a požehnal mu slovy: ,Můj drahý chlapče, mohu se pouze modlit ke Kṛṣṇovi, aby s tebou byl spokojen.̀ Tak se Īśvara Purī stal milostí svého duchovního mistra Śrī Mādhavendry Purīho velkým oddaným v oceánu lásky k Bohu.“ Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v modlitbĕ Gurv-aṣṭaka říká: yasya prasādād bhagavat-prasādo yasyāprasādān na gatiḥ kuto 'pi – „Milostí duchovního mistra budeme požehnáni milostí Kṛṣṇy. Bez milosti duchovního mistra nelze udĕlat žádný pokrok.“ Zde je jasný příklad toho, že dokonalými se můžeme stát pouze milostí duchovního mistra. Vaiṣṇava je neustále pod ochranou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a když se zdá, že je nemohoucí, je to příležitost pro jeho žáky, aby mu mohli sloužit. Īśvara Purī svého duchovního mistra potĕšil službou, a díky jeho požehnání se potom stal tak vznešenou osobností, že jej Pán Caitanya Mahāprabhu přijal za svého duchovního mistra.
Śrīla Īśvara Purī byl duchovním mistrem Śrī Caitanyi Mahāprabhua, ale předtím, než Pána Caitanyu zasvĕtil, odešel do Navadvípu a nĕkolik mĕsíců tam žil v domĕ Gopīnātha Ācāryi. Tehdy se s ním Pán Caitanya seznámil, a Īśvara Purī Mu sloužil přednášením ze své knihy Kṛṣṇa-līlāmṛta. To je popsáno v jedenácté kapitole Ādi-khaṇḍy Śrī Caitanya-bhāgavaty.
Aby Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nejvyšší Osobnost Božství, svým příkladem poučil ostatní, jak být vĕrným žákem duchovního mistra, navštívil rodištĕ Īśvary Purīho v Kumárhattĕ a nasbíral v místĕ jeho zrození trochu hlíny. Velice pečlivĕ ji opatroval a každý den trochu snĕdl. To je popsáno v Caitanya-bhāgavatĕ, sedmnácté kapitole Ādi-khāṇḍy. Mezi oddanými následujícími příkladu Śrī Caitanyi Mahāprabhua se stalo zvykem chodit na toto místo a také si odtamtud odnést trochu hlíny.