Text 136
so ’yaṁ vasanta-samayaḥ samiyāya yasmin
pūrṇaṁ tam īśvaram upoḍha-navānurāgam
gūḍha-grahā rucirayā saha rādhayāsau
raṅgāya saṅgamayitā niśi paurṇamāsī
saḥ – to; ayam – toto; vasanta-samayaḥ – jaro; samiyāya – přišlo; yasmin – v čem; pūrṇam – úplný; tam – On; īśvaram – Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; upoḍha – získal; nava-anurāgam – novou zálibu; gūḍha-grahā – která zakryla hvĕzdy; rucirayā – překrásnou; saha – s; rādhayā – Śrīmatī Rādhārāṇī; asau – té úplňkové noci; raṅgāya – pro zvĕtšení krásy; saṅgamayitā – způsobila setkání; niśi – v noci; paurṇamāsī – noc za úplňku.
„ ,Přišlo jaro, a úplnĕk v tomto období inspiroval Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž je ve všech ohledech úplný, novou touhou po nočním setkání s překrásnou Śrīmatī Rādhārāṇī, aby zvĕtšili krásu svých zábav.̀ “
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tento verš (Vidagdha-mādhava 1.10) vykládá dvĕma způsoby – pro Pána Kṛṣṇu a pro Śrīmatī Rādhārāṇī. Když je vykládán pro Pána Kṛṣṇu, byla temná bezmĕsíčná noc, a když je vykládán pro Śrīmatī Rādhārāṇī, byl mĕsíc v úplňku.