Text 153
gṛhāntaḥ khelantyo nija-sahaja-bālyasya balanād
abhadraṁ bhadraṁ vā kim api hi na jānīmahi manāk
vayaṁ netuṁ yuktāḥ katham aśaraṇāṁ kām api daśāṁ
kathaṁ vā nyāyyā te prathayitum udāsīna-padavī
gṛha-antaḥ khelantyaḥ – jež jsem se vĕnovala dĕtské hře ve svém domĕ; nija – vlastním; sahaja – jednoduché; bālyasya – dĕtství; balanāt – pod vlivem; abhadram – špatné; bhadram – dobré; vā – nebo; kim api – co; hi – zajisté; na – ne; jānīmahi – vĕdĕly jsme; manāk – ani trochu; vayam – My; netum – vést; yuktāḥ – vhodné; katham – jak; aśaraṇām – bez odevzdání se; kām api – takovýchto; daśām – do podmínek; katham – jak; vā – nebo; nyāyyā – správné; te – od Tebe; prathayitum – projevit; udāsīna – nedbalosti; padavī – postavení.
„ ,Byla jsem doma zabraná do dĕtských her, a protože jsem byla nevinné dítĕ, nerozeznala jsem, co je dobré, a co ne. Je tedy od Tebe správné, že jsi Nás donutil se k Tobĕ tolik připoutat a potom jsi Nás opustil? Nyní se k Nám nehlásíš. Myslíš si, že je to správné?̀ “
Tímto veršem (Vidagdha-mādhava 2.46) se Śrīmatī Rādhārāṇī obrací na Kṛṣṇu.