Text 158
su-gandhau mākanda-prakara-makarandasya madhure
vinisyande vandī-kṛta-madhupa-vṛndaṁ muhur idam
kṛtāndolaṁ mandonnatibhir anilaiś candana-girer
mamānandaṁ vṛndā-vipinam atulaṁ tundilayati
su-gandhau – ve vůni; mākanda-prakara – trsů mangových poupat; makarandasya – medu; madhure – sladkého; vinisyande – vytékajícího; vandī-kṛta – seskupených; madhupa-vṛndam – čmeláků; muhuḥ – znovu a znovu; idam – tento; kṛta-andolam – rozechvĕný; manda-unnatibhiḥ – lehce se pohupující; anilaiḥ – vánky; candana-gireḥ – z malajských hor; mama – Moji; ānandam – radost; vṛndā-vipinam – vrindávanský les; atulam – značnĕ; tundilayati – zvĕtšuje víc a víc.
„ ,Sladký a voňavý med vytékající z čerstvých mangových pupenů znovu a znovu přitahuje roje čmeláků a celý les je rozechvíván jemnými vánky z malajských hor, které jsou plné santálových stromů. Tento vrindávanský les zvĕtšuje Mou transcendentální blaženost.̀ “
Tento verš (Vidagdha-mādhava 1.23) vyslovil sám Pán Kṛṣṇa.