Text 159
vṛndāvanaṁ divya-latā-parītaṁ
latāś ca puṣpa-sphuritāgra-bhājaḥ
puṣpāṇi ca sphīta-madhu-vratāni
madhu-vratāś ca śruti-hāri-gītāḥ
vṛndāvanam – vrindávanský les; divya-latā-parītam – obklopený transcendentálními rostlinami; latāḥ ca – a popínavými rostlinami; puṣpa – kvĕty; sphurita – vyznačující se; agra-bhājaḥ – mající konce; puṣpāṇi – kvĕty; ca – a; sphīta-madhu-vratāni – mající mnoho šílených čmeláků; madhu-vratāḥ – čmeláci; ca – a; śruti-hāri-gītāḥ – jejichž písnĕ překonávají védské hymny a lahodí uchu.
„ ,Můj drahý příteli, podívej, jak je tento vrindávanský les plný transcendentálních rostlin a stromů. Vrcholky rostlin jsou plné kvĕtů, okolo kterých bzučí omámení čmeláci. Jejich písnĕ lahodí uchu, a překonávají dokonce i védské hymny.̀ “
Tento verš (Vidagdha-mādhava 1.24) pronesl Pán Balarāma ke svému příteli Śrīdāmovi.