Text 167
kula-vara-tanu-dharma-grāva-vṛndāni bhindan
su-mukhi niśita-dīrghāpāṅga-ṭaṅka-cchaṭābhiḥ
yugapad ayam apūrvaḥ kaḥ puro viśvakarmā
marakata-maṇi-lakṣair goṣṭha-kakṣāṁ cinoti
kula-vara-tanu – vdaných žen; dharma – v podobĕ odevzdanosti manželovi atd.; grāva-vṛndāni – kameny; bhindan – štĕpící; su-mukhi – ó ty s překrásnou tváří; niśita – ostrými; dīrgha-apāṅga – v podobĕ protáhlých očních koutků; ṭaṅka-chaṭābhiḥ – dláty; yugapat – zároveň; ayam – tento; apūrvaḥ – nevídaný; kaḥ – kdo; puraḥ – před; viśvakarmā – tvořivá osoba; marakata-maṇi-lakṣaiḥ – z nesčetných smaragdů; goṣṭha-kakṣām – důvĕrný pokoj pro setkání; cinoti – staví.
„ ,Ó ty s půvabnou tváří, kdo je ta tvořivá osoba, která tu před námi stojí? Ostrými dláty svých milostných pohledů mnoha ženám štĕpí tvrdé kameny jejich oddanosti manželovi a svým tĕlesným leskem zářivĕjším než nespočet smaragdů zároveň buduje důvĕrná místa setkání pro své zábavy.̀ “
Tento verš (Lalita-mādhava 1.52) pronesla Rādhārāṇī k Lalitādevī.