Text 191
vihāra-sura-dīrghikā mama manaḥ-karīndrasya yā
vilocana-cakorayoḥ śarad-amanda-candra-prabhā
uro ’mbara-taṭasya cābharaṇa-cāru-tārāvalī
mayonnata-manorathair iyam alambhi sā rādhikā”
vihāra-sura-dīrghikā – Ganga protékající nebeskými planetami; mama – Moji; manaḥ-kari-indrasya – slonu podobnou mysl; yā – ta, která; vilocana – v pohledu; cakorayoḥ – Mých očí, které jsou jako ptáci cakora; śarat-amanda-candra-prabhā – jako podzimní mĕsíční svit; uraḥ – Mé hrudi; ambara – jako nebe; taṭasya – na okraji; ca – také; ābharaṇa – ozdoby; cāru – překrásné; tārā-āvalī – jako hvĕzdy; mayā – Mnou; unnata – velmi vznešenými; manaḥ-rathaiḥ – mentálními touhami; iyam – tato; alambhi – dosažena; sā – Ona; rādhikā – Śrīmatī Rādhārāṇī.
„ ,Śrīmatī Rādhārāṇī je Ganga, ve které si slon Mé mysli užívá svých zábav. Pro Mé oči, které jsou jako ptáci cakora, je svitem podzimního úplňku. Na okraji nebe Mé hrudi je zářící ozdobou, jasným a krásným souhvĕzdím. Díky vysoce vznešenému stavu své mysli jsem dnes Śrīmatī Rādhārāṇī získal.̀ “
Tento verš z Lalita-mādhavy (2.10) vyjadřuje myšlenky Pána Kṛṣṇy ve vztahu ke Śrīmatī Rādhārāṇī.