Text 47
daśendriye śiṣya kari’, ‘mahā-bāula’ nāma dhari’,
śiṣya lañā karila gamana
mora deha sva-sadana, viṣaya-bhoga mahā-dhana,
saba chāḍi’ gelā vṛndāvana
daśa-indriye – deset smyslů; śiṣya kari' – poté, co učinil svými žáky; mahā-bāula – velkého žebravého mnicha; nāma dhari' – poté, co přijal jméno; śiṣya lañā – beroucí žáky; karila gamana – odešel; mora – Moje; deha – tĕlo; sva-sadana – vlastní domov; viṣaya-bhoga – hmotný požitek; mahā-dhana – velký poklad; saba chāḍi' – vše opustil a; gelā vṛndāvana – odešel do Vrindávanu.
„Mystický yogī Mé mysli přijal jméno Mahābāula a z Mých deseti smyslů si udĕlal žáky. Má mysl tak opustila domov Mého tĕla i velký poklad hmotného požitku a odešla do Vrindávanu.“
Śrī Caitanya Mahāprabhu přirovnává svou mysl k jednomu z mystických yogīch zvaných bāulové, kteří přijímají nejménĕ deset žáků.