Text 101
brāhmaṇera ghare kare bhikṣā nirvāhaṇa
prabhāve sakala loka karaye pūjana
brāhmaṇera ghare – v domĕ nĕjakého brāhmaṇy; kare – činí; bhikṣā nirvāhaṇa – žádání o almužnu; prabhāve – duchovní silou; sakala loka – všichni lidé; karaye pūjana – uctívají.
Aby přežil, chodil vždy žebrat jídlo do domu jednoho brāhmaṇy. Mĕl takovou duchovní sílu, že všichni lidé ze sousedství ho uctívali.
VÝZNAM: V dobĕ Haridāse Ṭhākura všichni brāhmaṇové uctívali Nārāyaṇa v podobĕ śālagrāma-śily. Žebrat v domĕ brāhmaṇy tedy znamenalo přijímat kṛṣṇa-prasādam, které je transcendentální (nirguṇa). Pokud přijímáme jídlo z domů jiných lidí, jako jsou karmī, bereme na sebe i kvality tĕch, od kterých žebráme. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto přijímal prasādam v domech vaiṣṇavů. To je bĕžná praxe. Členům hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy se doporučuje nejíst kdekoliv, ale jedinĕ v domech vaiṣṇavů či brāhmaṇů, kde se uctívají Božstva. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: viṣayīra anna khāile duṣṭa haya mana – pokud oddaný přijme almužnu či jídlo z domu karmīho, jeho mysl se znečistí, protože karmī se zajímá jen o peníze. Musíme mít neustále na pamĕti, že život oddaného naplňuje vairāgya-vidyā neboli odříkání a poznání. Oddaným je proto doporučeno nežít v nadbytečném luxusu na úkor druhých. Zvláštĕ gṛhasthové žijící v chrámu si musí dávat pozor, aby nenapodobovali karmī kupováním drahého oblečení, jídla a aut. Tomu by se mĕli vyhýbat, jak je to jen možné. Ten, kdo bydlí v chrámu, ať je to gṛhastha, brahmacārī nebo sannyāsī, musí žít odříkavĕ, po vzoru Haridāse Ṭhākura a šesti Gosvāmīch. Jinak se může kdykoliv stát, že se stane obĕtí māyi a poklesne z úrovnĕ duchovního života, protože māyā je velmi silná.