Text 51
ihā-sabāra kon mate ha-ibe nistāra?
tāhāra hetu nā dekhiye, — e duḥkha apāra”
ihā-sabāra – všech tĕchto yavanů; kon mate – jakým způsobem; ha-ibe nistāra – bude osvobození; tāhāra hetu – příčinu tohoto osvobození; nā dekhiye – nevidím; e duḥkha apāra – to je Mé velké neštĕstí.
„Jak budou tito yavanové osvobozeni? Ke svému velkému neštĕstí nevidím žádný způsob.“
Tento verš vyjevuje význam zjevení Pána Śrī Caitanyi jako patita-pāvany neboli osvoboditele všech pokleslých duší. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: patita-pāvana-hetu tava avatāra – „Ó můj Pane, zjevil ses jen proto, abys osvobodil všechny pokleslé duše.“ Mo-sama patita prabhu nā pāibe āra – „A já jsem ze všech pokleslých duší tou nejpokleslejší.“ Výrok e duḥkha apāra („To je Mé velké neštĕstí“) poukazuje na to, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále přemýšlel o osvobození pokleslých duší. Tento výrok naznačuje, jak je Śrī Caitanya Mahāprabhu, který je samotný Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, neustále velmi nešťastný, když vidí pokleslé duše tohoto hmotného svĕta. Osobnĕ proto přichází takový, jaký je, nebo jako oddaný v podobĕ Śrī Caitanyi Mahāprabhua, aby přinesl lásku ke Kṛṣṇovi přímo pokleslým duším. Namo mahā-vadānyāya kṛṣṇa-prema-pradāya te. Śrī Caitanya Mahāprabhu je tak milostivý, že dává nejen poznání o Kṛṣṇovi, ale také každého svými praktickými činnostmi učí, jak Kṛṣṇu milovat (kṛṣṇa-prema-pradāya te).
Ti, kdo následují Śrī Caitanyu Mahāprabhua, by mĕli vzít Pánovu misi velmi vážnĕ. V tomto vĕku Kali se lidé postupnĕ stávají horšími než zvířata. Śrī Caitanya Mahāprabhu však i přesto, že jedí kravské maso a nenávidí brāhmaṇskou kulturu, uvažuje o tom, jak je z tĕchto hrůzostrašných životních podmínek vysvobodit. Všechny Indy proto žádá, aby se ujali Jeho mise:
bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra
„Ten, kdo se narodil jako lidská bytost v Indii (Bhárata-varše), by mĕl svůj život dovést k úspĕchu a pracovat ve prospĕch všech ostatních lidí.“ (Caitanya-caritāmṛta Ādi-līlā 9.41) Povinností každého pokročilého a kulturního Inda proto je vzít tuto misi velmi vážnĕ. Všichni Indové by mĕli tomuto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy napomáhat v rozvoji, jak nejlépe dovedou. Potom budou považováni za skutečné následovníky Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Bohužel i nĕkteří takzvaní vaiṣṇavové s tímto hnutím ze závisti odmítají spolupracovat a mnoha způsoby ho odsuzují. S lítostí musíme konstatovat, že nám tito lidé zbytečnĕ závidí naše činnosti a hledají na nás chyby i přesto, že se co nejlépe snažíme zavést hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy přímo v zemích yavanů a mlecchů. Tito yavanové a mlecchové k nám přicházejí a stávají se očištĕnými vaiṣṇavy, kteří kráčejí ve stopách Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ten, kdo se považuje za následovníka Śrī Caitanyi Mahāprabhua, by mĕl mít stejné cítĕtí jako Śrī Caitanya Mahāprabhu, který řekl: ihā-sabāra kon mate ha ibe-nistāra – „Jak budou všichni tito yavanové osvobozeni?“ Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále dychtil osvobodit pokleslé duše, protože jejich pokleslý stav Mu způsoboval velký zármutek. To je úroveň, na které můžeme šířit misi Śrī Caitanyi Mahāprabhua.