Text 64
siñcāṅga nas tvad-adharāmṛta-pūrakeṇa
hāsāvaloka-kala-gīta-ja-hṛc-chayāgnim
no ced vayaṁ viraha-jāgny-upayukta-dehā
dhyānena yāma padayoḥ padavīṁ sakhe te
siñca – jen pokrop; aṅga – ó můj drahý Kṛṣṇo; naḥ – naše; tvat – Tvých; adhara – ze rtů; amṛta – nektaru; pūrakeṇa – proudem; hāsa – úsmĕvem; avaloka – pohledem; kala – melodickou; gīta – řečí; ja – vytvořeném; hṛt – v srdci; śaya – spočívající; agnim – v ohni; na u cet – pokud ne; vayam – my; viraha – z odloučení; ja – vytvořeným; agni – ohnĕm; upayukta – spálená; dehāḥ – jejichž tĕla; dhyānena – pomocí meditace; yāma – půjdeme; padayoḥ – lotosových nohou; padavīm – na místo; sakhe – ó můj drahý příteli; te – Tvých.
„ ,Drahý Kṛṣṇo, svými úsmĕvnými pohledy a melodickou řečí jsi v našich srdcích zažehl oheň chtivých tužeb. Nyní bys mĕl tento oheň uhasit proudem nektaru ze svých rtů tak, že nás budeš líbat. Udĕlej to prosím. Jinak, drahý příteli, z odloučení od Tebe spálí oheň, který máme v srdcích, naše tĕla na popel. V meditaci si pak budeme činit nároky na útočištĕ u Tvých lotosových nohou.̀ “
Tento verš (Bhāgavatam 10.29.35) vyslovily gopī, když je v mĕsíčním podzimním svĕtle přitahovala melodie Kṛṣṇovy flétny. Všechny z toho zešílely a přišly za Kṛṣṇou, ale ten jim, jen aby zvĕtšil jejich extatickou lásku, dal pokyny o morálce, aby se vrátily domů. Gopī na tyto pokyny nedbaly. Chtĕly, aby je Kṛṣṇa líbal, protože za Ním přišly s chtivými touhami a chtĕly s Ním tančit.