Text 227
prāte cali’ āilā prabhu ‘kānāira nāṭaśālā’
dekhila sakala tāhāṅ kṛṣṇa-caritra-līlā
prāte – ráno; cali' – poté, co odešel; āilā – přišel; prabhu – Pán; kānāira nāṭaśālā – do Kánái-nátašály; dekhila – vidĕl; sakala – všechny; tāhāṅ – tam; kṛṣṇa-caritra-līlā – Kṛṣṇovy zábavy.
Ráno se Pán vydal na cestu a šel do Kánái-nátašály, kde vidĕl mnoho Kṛṣṇových zábav.
Tehdy bylo v Bengálsku mnoho míst, kterým se říkalo Kánái- -nátašála, kde byly vystaveny obrazy znázorňující zábavy Pána Kṛṣṇy. Lidé se tam na nĕ chodili dívat. Tomu se říká kṛṣṇa-caritra-līlā. Ještĕ dnes je v Bengálsku mnoho míst, kterým se říká hari-sabhā, což označuje místo, kde se místní lidé scházejí, aby zpívali Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a hovořili o zábavách Pána Kṛṣṇy. Slovo kānāi znamená „Pána Kṛṣṇy“ a nāṭaśālā poukazuje na místo, kde se ukazují zábavy. Místům, kterým se dnes říká hari-sabhā, se tedy dříve mohlo říkat Kánái-nátašála.