Text 263
tabe ta’ vallabha bhaṭṭa prabhure mililā
kṛṣṇa-nāmera artha prabhu tāṅhāre kahilā
tabe ta' – potom; vallabha bhaṭṭa – Vallabha Bhaṭṭa; prabhure – Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua; mililā – potkal; kṛṣṇa-nāmera – svatého jména Kṛṣṇy; artha – význam; prabhu – Pán; tāṅhāre – jemu; kahilā – vysvĕtlil.
Krátce na to potkal Pána v Džagannáth Purí Vallabha Bhaṭṭa, kterému Pán vysvĕtlil význam svatého jména.
Vallabha Bhaṭṭa je vůdcem vaiṣṇavské sampradāyi v západní Indii známé jako Vallabhācārya-sampradāya. O Vallabhovi Ācāryovi se ve Śrī Caitanya-caritāmṛtĕ, konkrétnĕ v sedmé kapitole Antya-līly a devatenácté kapitole Madhya-līly, vypráví dlouhý příbĕh. Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil dům Vallabhy Ācāryi na druhé stranĕ Prajágu, ve vesnici známé jako Ádáila-grám. Pozdĕji Vallabha Bhaṭṭa zašel za Caitanyou Mahāprabhuem do Džagannáth Purí, aby Mu vyložil svůj komentář ke Śrīmad-Bhāgavatamu. Byl na své dílo velice pyšný, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu ho napomenul a řekl mu, že vaiṣṇava má být pokorný a má následovat své předchůdce. Řekl mu také, že jeho pyšný pocit nadřazenosti vůči Śrīdharovi Svāmīmu se k vaiṣṇavovi vůbec nehodí.