Text 139
sneha-leśāpekṣā mātra śrī-kṛṣṇa-kṛpāra
sneha-vaśa hañā kare svatantra ācāra
sneha – náklonnosti; leśa – podle náznaku; apekṣā – důvĕry; mātra – pouze; śrī-kṛṣṇa – Pána Śrī Kṛṣṇy; kṛpāra – milosti; sneha-vaśa – zavázaný náklonností; hañā – jsoucí; kare – činí; svatantra – nezávislé; ācāra – chování.
„Milost Pána Kṛṣṇy závisí pouze na náklonnosti. Protože Pána Kṛṣṇu zavazuje pouze náklonnost, jedná velmi nezávisle.“
Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je milostivý, ale Jeho milost není podřízená svĕtským usmĕrňujícím zásadám. Pán závisí pouze na náklonnosti, na ničem jiném. Pánu Kṛṣṇovi lze sloužit dvĕma způsoby, a to s náklonností, nebo s úctou. Služba s náklonností je Pánovou zvláštní milostí. U služby s úctou lze pochybovat o tom, zda je Kṛṣṇova milost opravdu přítomná. Pokud Kṛṣṇova milost přítomná je, pak nezávisí na kastĕ či vyznání. Śrī Caitanya Mahāprabhu chtĕl Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi říci, že Pán Kṛṣṇa je duchovním mistrem každého a že se nestará o svĕtskou kastu či vyznání. Proto také uvedl příklad Pána Kṛṣṇy, který přijal jídlo v domĕ Vidury, jenž byl zrozením śūdra. Ze stejných důvodů mohl komukoliv prokázat milost Īśvara Purī, zmocnĕný duchovní mistr. Přijal Govindu přesto, že se tento chlapec narodil v rodinĕ śūdrů. Po zasvĕcení se Govinda stal brāhmaṇou a byl přijat jako osobní služebník Īśvary Purīho. V Hari-bhakti-vilāse Śrī Sanātana Gosvāmī říká, že ten, koho zasvĕtí pravý duchovní mistr, se okamžitĕ stane brāhmaṇou. Takzvaný duchovní mistr z človĕka brāhmaṇu neudĕlá, ale autorizovaný duchovní mistr může. To je výrok śāster, Śrī Caitanyi Mahāprabhua a všech Gosvāmīch.