Text 57
bāhya-jñāna nāhi, se-kāle kṛṣṇa-nāma śuni,
āliṅgana karibena tomāya ‘vaiṣṇava’ ‘jāni’
bāhya-jñāna nāhi – bez vnĕjšího vĕdomí; se-kāle – tehdy; kṛṣṇa-nāma śuni' – když uslyší svaté jméno Pána Kṛṣṇy; āliṅgana karibena – obejme; tomāya – tebe; vaiṣṇava jāni' – přijímající tĕ jako vaiṣṇavu.
„Pán Caitanya Mahāprabhu bude v náladĕ extatické lásky bez vnĕjšího vĕdomí. Při tvém přednášení kapitol ze Śrīmad-Bhāgavatamu tĕ pak obejme, protože v tobĕ rozpozná čistého vaiṣṇavu.“
Vaiṣṇava je vždy připraven pomoci jinému vaiṣṇavovi v pokroku k realizaci Absolutní Pravdy. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vĕdĕl, že král je čistý vaiṣṇava. Král na Śrī Caitanyu Mahāprabhua neustále myslel a Bhaṭṭācārya mu chtĕl pomoci přiblížit se k Pánu. Vaiṣṇava je vždy plný soucitu, zvláštĕ když vidí, že budoucí oddaný je velmi odhodlaný (dṛḍha-vrata). Bhaṭṭācārya proto chtĕl králi pomoci.