Text 112
gopyas tapaḥ kim acaran yad amuṣya rūpaṁ
lāvaṇya-sāram asamordhvam ananya-siddham
dṛgbhiḥ pibanty anusavābhinavaṁ durāpam
ekānta-dhāma yaśasaḥ śriya aiśvarasya
gopyaḥ – gopī; tapaḥ – odříkání; kim – jaké; acaran – provádĕly; yat – díky kterému; amuṣya – onoho (Pána Kṛṣṇy); rūpam – podobu; lāvaṇya-sāram – esenci líbeznosti; asama-ūrdhvam – nesrovnatelnou nebo nepřekonatelnou; ananya-siddham – kterou žádná ozdoba nemůže zdokonalit (dokonalou samu o sobĕ); dṛgbhiḥ – očima; pibanti – pijí; anusava-abhinavam – stále novou; durāpam – tĕžké získat; ekānta-dhāma – jediné sídlo; yaśasaḥ – slávy; śriyaḥ – krásy; aiśvarasya – majestátu.
„ ,Jaké odříkání asi musely gopī podstoupit? Očima neustále pijí nektar podoby Pána Kṛṣṇy, která je esencí líbeznosti a nic se jí nevyrovná ani ji nepředčí. Tato líbeznost je jediným sídlem krásy, slávy a majestátu. Je sama o sobĕ dokonalá, vĕčnĕ svĕží a jedinečná.̀ “
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.44.14) vyslovily ženy z Mathury, když Kṛṣṇu uvidĕly v zápasnické arénĕ.