No edit permissions for Čeština
Text 127
dui gaṇḍa sucikkaṇa, jini’ maṇi-sudarpaṇa,
sei dui pūrṇa-candra jāni
lalāṭe aṣṭamī-indu, tāhāte candana-bindu,
sei eka pūrṇa-candra māni
dui – dvĕ; gaṇḍa – tváře; su-cikkaṇa – nesmírnĕ jasné; jini' – pokořující; maṇi-su-darpaṇa – zářící drahokamy; sei dui – tyto dva; pūrṇa-candra – mĕsíce v úplňku; jāni – považuji; lalāṭe – na čele; aṣṭamī-indu – mĕsíc osmého dne (půlmĕsíc); tāhāte – na tom; candana-bindu – kapku santálové pasty; sei – tuto; eka – jeden; pūrṇa-candra – mĕsíc v úplňku; māni – považuji za.
„Kṛṣṇa má dvĕ tváře, které září jako drahokamy a jsou považovány za mĕsíce v úplňku. Jeho čelo je považováno za půlmĕsíc a kapka santálu na Jeho čele je také považována za mĕsíc.“