Text 88-90
satyaṁ śaucaṁ dayā maunaṁ
buddhir hrīḥ śrīr yaśaḥ kṣamā
śamo damo bhagaś ceti
yat-saṅgād yāti saṅkṣayam
teṣv aśānteṣu mūḍheṣu
khaṇḍitātmasv asādhuṣu
saṅgaṁ na kuryāc chocyeṣu
yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu ca
na tathāsya bhaven moho
bandhaś cānya-prasaṅgataḥ
yoṣit-saṅgād yathā puṁso
yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ
satyam – pravdomluvnost; śaucam – čistota; dayā – milosrdnost; maunam – mlčenlivost; buddhiḥ – inteligence; hrīḥ – skromnost; śrīḥ – krása; yaśaḥ – sláva; kṣamā – schopnost odpouštĕt; śamaḥ – ovládání mysli; damaḥ – ovládání smyslů; bhagaḥ – bohatství; ca – a; iti – tak; yat – koho; saṅgāt – kvůli společnosti; yāti – spĕje; saṅkṣayam – k úplnému zničení; teṣu – mezi tĕmi; aśānteṣu – kdo jsou neklidní; mūdheṣu – mezi hlupáky; khaṇḍita-ātmasu – jejichž seberealizace je zmařena; asādhuṣu – nesvaté; saṅgam – společnosti; na – ne; kuryāt – mĕl by dĕlat; śocyeṣu – kteří neustále naříkají; yoṣit – žen; krīḍā-mṛgeṣu – kteří jsou jako zvířátka na hraní; ca – také; na – ne; tathā – tolik; asya – jeho; bhavet – může být; mohaḥ – iluze; bandhaḥ – spoutanost; ca – a; anya – jiných druhů; prasaṅgataḥ – ze společnosti; yoṣit-saṅgāt – kvůli stykům se ženami; yathā – jako; puṁsaḥ – muže; yathā – jako; tat-saṅgi-saṅgataḥ – kvůli stykům s tĕmi, kdo jsou připoutaní k ženám.
„ ,Ve společnosti svĕtských lidí človĕk pozbude pravdomluvnosti, čistoty, milosrdnosti, vážnosti, duchovní inteligence, ostychu, odříkání, slávy, schopnosti odpouštĕt, ovládání mysli, ovládání smyslů, štĕstí a všech dobrých šancí. Človĕk by se nikdy nemĕl stýkat s neotesaným hlupákem, který postrádá poznání o seberealizaci a není ničím jiným než zvířecí hračkou v rukou ženy. Ať je muž připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí tak naprosté pobláznĕní a otroctví jako styky se ženou nebo s muži, kteří jsou příliš připoutaní k ženám.̀ “
Tyto verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.31.33–35) vyslovil před svou matkou Kapiladeva, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství. Kapila zde hovoří o zbožných a bezbožných činnostech a příznacích tĕch, kdo se nevĕnují oddané službĕ Kṛṣṇovi. Lidé obecnĕ nevĕdí o strastiplných podmínkách v lůnĕ matky jakéhokoliv životního druhu. Kvůli špatné společnosti človĕk postupnĕ klesá do nižších druhů. V této souvislosti se velmi zdůrazňují styky se ženami. Pokud nĕkdo příliš tíhne k ženám nebo k tĕm, kdo jsou k ženám připoutaní, poklesne do nižších životních druhů.
puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu
„Živá bytost žije v hmotné přírodĕ a užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.“ (Gītā 13.22)
Podle védské civilizace by mĕl být styk se ženami velmi omezený. V duchovním životĕ jsou čtyři āśramy – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī mají společnost žen zcela zakázanou. Stýkat se se ženami mohou pouze gṛhasthové, a to za velmi omezených podmínek, neboli jen pro plození pĕkných dĕtí. Jiné důvody k takovým stykům jsou zavržené.