Text 23
vāgbhiḥ stuvanto manasā smarantas
tanvā namanto ’py aniśaṁ na tṛptāḥ
bhaktāḥ śravan-netra-jalāḥ samagram
āyur harer eva samarpayanti
vāgbhiḥ – slovy; stuvantaḥ – modlící se k Nejvyšší Osobnosti Božství; manasā – myslí; smarantaḥ – vzpomínající; tanvā – tĕlem; namantaḥ – klanící se; api – i když; aniśam – neustále; na tṛptāḥ – nespokojení; bhaktāḥ – oddaní; śravat – roní; netra-jalāḥ – slzy z očí; samagram – celý; āyuḥ – život; hareḥ – Kṛṣṇovi; eva – pouze; samarpayanti – zasvĕcují.
„ ,Svými slovy se modlí k Pánu. Ve svých myslích na Pána neustále vzpomínají. Svými tĕly se Pánu klaní, a přes to všechno nejsou spokojení. To je povaha čistých oddaných. Z očí roní slzy a celé své životy zasvĕcují službĕ Pánu.̀ “
Tento verš z Hari-bhakti-sudhodayi se nachází v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.3.29).