Text 152
śuni’ kichu mahāprabhu duḥkha prakāśilā
īṣat krodha kari’ kichu kahite lāgilā
śuni' – když to vyslechl; kichu – trochu; mahāprabhu – Pán Caitanya Mahāprabhu; duḥkha – neštĕstí; prakāśilā – vyjádřil; īṣat – trochu; krodha – hnĕvu; kari' – projevující; kichu – nĕco; kahite – mluvit; lāgilā – začal.
Když Pán vyslechl příbĕh o tom, jak se Jeho tyč polámala, s trochou lítosti a trochou hnĕvu promluvil.
VÝZNAM: Śrī Nityānanda Prabhu považoval přijetí sannyāsu pro Pána Caitanyu Mahāprabhua za zbytečné, a tak Pána zbavil starostí s nošením tyče. Śrī Caitanya Mahāprabhu se rozzlobil, protože chtĕl všechny ostatní sannyāsī poučit, aby se tyče nevzdávali dříve, než dosáhnou úrovnĕ paramahaṁsů. Jelikož vĕdĕl, že by takový čin mohl oslabit následování usmĕrňujících zásad, chtĕl Caitanya Mahāprabhu sám svoji tyč nosit. Nityānanda ji však zlámal. To byl důvod, proč Śrī Caitanya Mahāprabhu projevil trochu hnĕvu. V Bhagavad-gītĕ (3.21) je řečeno: yad yad ācarati śreṣṭhas tad tad evetaro janaḥ – „Cokoliv dĕlají velcí lidé, ostatní následují.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu chtĕl přísnĕ dodržovat védské zásady a zachránit tak nezkušené začátečníky, kteří se snaží napodobovat paramahaṁsy.