Text 158
daṇḍa-bhaṅga-līlā ei — parama gambhīra
sei bujhe, duṅhāra pade yāṅra bhakti dhīra
daṇḍa-bhaṅga-līlā – zábava týkající se zlomení tyče; ei – tato; parama – velmi; gambhīra – hluboká; sei bujhe – človĕk může pochopit; duṅhāra – obou; pade – lotosovým nohám; yāṅra – jehož; bhakti – oddaná služba; dhīra – neochvĕjná.
Tato zábava se zlomenou tyčí je velmi hluboká. Pochopit ji může jedinĕ ten, kdo je obdařen neochvĕjnou oddaností lotosovým nohám tĕchto dvou Pánů.
Ten, kdo opravdu zná Śrī Caitanyu Mahāprabhua a Nityānandu Prabhua, může pochopit Jejich totožnost i to, proč došlo ke zlomení tyče. Všichni předchozí ācāryové, plnĕ zamĕstnaní oddanou službou Pánu, se vzdali připoutanosti k hmotnému životu a přijali tyč, která vyjadřuje úplné zapojení mysli, slov a tĕla ve službĕ Pánu. Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal usmĕrňující zásady stavu odříkání. To je zcela jasné. Na úrovni paramahaṁsy však není nutné daṇḍu (tyč) přijímat a Śrī Caitanya Mahāprabhu na této úrovni bezpochyby byl. Avšak dokonce i paramahaṁsové jako Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho důvĕrní oddaní striktnĕ následují usmĕrňující zásady, aby poukázali na to, že na konci života by mĕl každý přijmout sannyās, aby se mohl zcela zapojit do služby Pánu. O to Mu ve skutečnosti šlo. Nityānanda Prabhu, Jeho vĕčný služebník, byl přesvĕdčený, že Śrī Caitanya Mahāprabhu tyč nosit nemusí. Aby tedy celému svĕtu ukázal, že Śrī Caitanya Mahāprabhu stojí mimo veškerá usmĕrnĕní, zlomil ji na tři kusy. Takto vysvĕtluje zábavu daṇḍa-bhaṅga-līlā Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura.