Text 171
maṇi yaiche avikṛte prasabe hema-bhāra
jagad-rūpa haya īśvara, tabu avikāra
maṇi – zázračný kámen; yaiche – jako; avikṛte – aniž by se zmĕnil; prasabe – vytváří; hema-bhāra – hromady zlata; jagat-rūpa – vesmírným projevem; haya – stane se; īśvara – Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tabu – přesto; avikāra – nezmĕnĕný.
„Zázračný kámen vytvoří stykem se železem hromady zlata, aniž by se sám zmĕnil. Podobnĕ se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, díky své nepochopitelné energii projevuje jako toto vesmírné stvoření, a přesto zůstává nezmĕnĕný ve své vĕčné transcendentální podobĕ.“
Podle komentáře Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura je zámĕrem verše janmādy asya z Vedānta-sūtry prokázat skutečnost, že tento hmotný projev je výsledkem přemĕny energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je vládcem nesčetného množství vĕčných a neomezených energií. Nĕkdy jsou tyto energie projevené, a nĕkdy ne. Všechny jsou však v každém případĕ pod Jeho vládou, a proto je Pán původním zdrojem tĕchto energií, jejich sídlem. Obyčejný mozek v podmínĕném stavu si nedokáže představit, jak tyto nepochopitelné energie setrvávají v Nejvyšší Osobnosti Božství, jak Pán existuje ve svých nesčetných podobách jako vládce duchovních i hmotných energií, jak vládne projeveným i skrytým energiím a jak v Nĕm mohou spočívat i zcela neslučitelné energie. Dokud je živá bytost v tomto hmotném svĕtĕ, ve stavu iluze, nemůže činnosti nepochopitelných energií Pána pochopit. I když jsou tedy Pánovy energie skutečné, pro obyčejný mozek jsou nepochopitelné.
Když si ateističtí nebo māyāvādští filosofové kvůli své neschopnosti porozumĕt nepochopitelným energiím Nejvyšší Osobnosti Božství představují neosobní prázdnotu, jejich představa je pouze protĕjškem materialistického uvažování. V hmotném svĕtĕ neexistuje nic nepostihnutelného. Vysoce uvažující filosofové a vĕdci mohou prozkoumat hmotnou energii, ale protože nejsou schopni pochopit duchovní energii, dokáží si nanejvýš představit nĕjaký stav nečinnosti, jako je neosobní Brahman. To je pouze negativní stránka hmotného života. S tak nedokonalým poznáním docházejí māyāvādští filosofové k závĕru, že vesmírný projev je přemĕnou Nejvyššího. Musí tedy nutnĕ přijmout i teorii iluze Nejvyššího (vivarta-vāda). Když však uznáme Pánovy nepochopitelné energie, můžeme pochopit, jak se může Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevit v tomto hmotném svĕtĕ, aniž by se Ho dotkly nebo Ho znečistily tři kvality hmotné přírody.
Ze śāster se dozvídáme, že existuje jistý kámen či drahokam zvaný zázračný kámen, který dokáže promĕnit železo ve zlato. I když tento zázračný kámen promĕní železo ve zlato mnohokrát, sám zůstává nezmĕnĕný. Jestliže si hmotný kámen může uchovat svoji nepochopitelnou energii i po vytvoření hromad zlata, pak zajisté může Nejvyšší Osobnost Božství i po stvoření tohoto vesmírného svĕta zůstat ve své původní podobĕ sac-cid-ānanda. V Bhagavad-gītĕ (9.10) je potvrzeno, že Pán jedná pouze skrze své různé energie. Mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ – Kṛṣṇa řídí hmotnou energii, a ta potom působí v tomto hmotném svĕtĕ. To je potvrzeno také v Brahma-saṁhitĕ (5.44):
sṛṣṭi-sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā
chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā
icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Durgā-śakti (hmotná energie) jedná pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství a uskutečňuje stvoření, udržování a ničení vesmíru. Kṛṣṇovo vedení je v pozadí. Závĕr tedy je, že Nejvyšší Osobnost Božství zůstává beze zmĕny, i když řídí svou energii, která zajišťuje úžasný chod různorodého vesmírného projevu.