Text 89
ācārya kahe, — “vastu-viṣaye haya vastu-jñāna
vastu-tattva-jñāna haya kṛpāte pramāṇa
ācārya kahe – Gopīnātha Ācārya odpovĕdĕl; vastu-viṣaye – co se týče nejvyššího dobra; haya – je; vastu-jñāna – poznání o Nejvyšším; vastu-tattva – Absolutní Pravdy; jñāna – poznání; haya – je; kṛpāte – milosti; pramāṇa – důkaz.
Gopīnātha Ācārya odpovĕdĕl: „Poznání nejvyššího dobra, Absolutní Pravdy, je důkazem milosti Nejvyššího Pána.“
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya svému švagrovi Gopīnāthovi Ācāryovi řekl: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mi možná milost neprokázal, ale kde je důkaz, že ji prokázal tobĕ? Řekni nám to prosím.“ Gopīnātha Ācārya na to odpovĕdĕl, že summum bonum, Absolutní Pravda, je totožná se svými různými energiemi. Podstatu Absolutní Pravdy lze tedy pochopit z projevů Jejích různých energií. Summum bonum je shrnutím všech energií. Absolutní Pravda společnĕ s různými charakteristikami je původní podstatou (vastu): parāsya śaktir vividhaiva śrūyate.
Védy takto říkají, že Absolutní Pravda má různé energie. Jakmile nĕkdo pochopí vlastnosti energií Absolutní Pravdy, je si vĕdom Absolutní Pravdy. I na hmotné úrovni lze pochopit podstatu podle jejích příznaků. Cítíme-li například teplo, chápeme, že je tu oheň. Teplo ohnĕ lze přímo vnímat. Oheň nemusíme vidĕt, ale můžeme ho najít podle tepla. Pokud je tedy nĕkdo schopen vnímat vlastnosti Absolutní Pravdy, víme, že milostí Pána pochopil podstatu Absolutní Pravdy.
V Bhagavad-gītĕ (7.25) je řečeno: nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya – Nejvyšší Osobnost Božství si vyhrazuje právo nezjevovat se každému. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ – „Pán se oddanému zjeví, když je plnĕ spokojený s jeho službou.“ Nikdo tedy nemůže poznat Nejvyššího Pána bez Jeho milosti. Absolutní Pravdu není možné poznat spekulací – to je závĕr Bhagavad-gīty.