Text 254
‘sarva tyaji’ jīvera kartavya kāhāṅ vāsa?’
‘vraja-bhūmi vṛndāvana yāhāṅ līlā-rāsa’
sarva – všeho; tyaji' – když se vzdá; jīvera – živé bytosti; kartavya – je třeba udĕlat; kāhāṅ – kde; vāsa – sídlo; vraja-bhūmi – zemĕ známá jako Vradžabhúmi; vṛndāvana – svaté místo jménem Vrindávan; yāhāṅ – kde; līlā-rāsa – Pán Kṛṣṇa tančil svůj tanec rāsa.
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Kde by se mĕla živá bytost usadit poté, co opustí všechna ostatní místa?“
Rāmānanda Rāya na to odpovĕdĕl: „Mĕla by žít na svatém místĕ známém jako Vrindávan nebo Vradžabhúmi, kde Pán tančil svůj tanec rāsa.“
Śrīmad-Bhāgavatam (10.47.61) uvádí:
āsām aho caraṇa-reṇu-juṣām ahaṁ syāṁ
vṛndāvane kim api gulma-latauṣadhīnām
yā dustyajaṁ sva-janam ārya-pathaṁ ca hitvā
bhejur mukunda-padavīṁ śrutibhir vimṛgyām
Uddhava řekl: „Chci se stát jednou z rostlin ve Vrindávanu, po kterých šlapou gopī, jež se vzdaly všech styků se svými rodinami a přáteli a rozhodly se uctívat lotosové nohy Mukundy. Tyto lotosové nohy hledají všechny vznešené svaté osoby, zbĕhlé ve studiu védské literatury.“