Text 44
prabhu kahe, — tumi mahā-bhāgavatottama
tomāra darśane sabāra drava haila mana
prabhu kahe – Pán odpovĕdĕl; tumi – ty; mahā-bhāgavata-uttama – nejlepší z nejvĕtších oddaných; tomāra darśane – při pohledu na tebe; sabāra – každého; drava – mĕkké; haila – stalo se; mana – srdce.
Pán Rāmānandovi Rāyovi odpovĕdĕl: „Jsi nejlepší z nejvĕtších oddaných, a proto všem zmĕklo srdce pouhým pohledem na tebe.“
Dokud nĕkdo není prvotřídní oddaný, nemůže být kazatelem. Kazatel je obvykle oddaný nejvyššího stupnĕ, ale aby se mohl přiblížit lidem, musí rozlišovat mezi oddanými a neoddanými. Pokročilý oddaný jinak takové rozdíly nedĕlá. Naopak, neustále vidí, že každý slouží Pánu. Pokud se však zapojí do kázání, musí mezi lidmi rozlišovat a chápat, že nĕkteří lidé se oddané službĕ Pánu nevĕnují. S tĕmi nevinnými, kteří nevĕdí, jak Pána uctívat, pak musí mít soucit. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.2.45) jsou znaky nejpokročilejšího oddaného popsány takto:
sarva-bhūteṣu yaḥ paśyed
bhagavad-bhāvam ātmanaḥ
bhūtāni bhagavaty ātmany
eṣa bhāgavatottamaḥ
„Pokročilý oddaný vidí všechny živé bytosti jako nedílné části Nejvyšší Osobnosti Božství. Všichni jsou v Kṛṣṇovi a Kṛṣṇa je zároveň ve všech. Takový pohled může mít pouze ten, kdo je velice pokročilý v oddané službĕ.“