Text 155
eka īśvara — bhaktera dhyāna-anurūpa
eka-i vigrahe kare nānākāra rūpa
eka īśvara – Pán je pouze jeden; bhaktera – oddaných; dhyāna – meditace; anurūpa – podle; eka-i – jedné; vigrahe – v podobĕ; kare – projevuje; nānā-ākāra – různé; rūpa – podoby.
„Mezi transcendentálními podobami Pána není rozdíl. Různé podoby se projevují kvůli různým náklonnostem různých oddaných. Pán je ve skutečnosti jeden, ale zjevuje se v různých podobách jen proto, aby uspokojil své oddané.“
V Brahma-saṁhitĕ (5.33) se uvádí:
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
Pán je advaita, nedvojný. Mezi podobami Kṛṣṇy, Rāmy, Nārāyaṇa a Viṣṇua není rozdíl. Ti všichni jsou jednou osobou. Nĕkdy se hloupí lidé ptají, zda se při zpívání jména „Rāma“ v Hare Kṛṣṇa mantře obracíme na Pána Rāmacandru, nebo na Pána Balarāmu. Pokud oddaný řekne, že jméno Rāma v Hare Kṛṣṇa mahā-mantře označuje Balarāmu, hlupáci se možná rozzlobí, protože pro nĕ slovo Rāma znamená Pán Rāmacandra. Mezi Balarāmou a Pánem Rāmou ve skutečnosti není rozdíl, a proto nezáleží na tom, zda se při zpívání Hare Rāma vztahujeme na Balarāmu nebo Pána Rāmacandru. Urážkou však je považovat Balarāmu za nadřazeného Pánu Rāmacandrovi nebo naopak. Začátečníci v oddané službĕ tĕmto závĕrům śāster nerozumí a zbytečnĕ se dopouštĕjí přestupků. Ve verši 154 to Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvĕtlil zcela jasnĕ: īśvaratve bheda mānile haya aparādha. „Pokud nĕkdo dĕlá mezi podobami Pána rozdíly, dopouští se přestupku.“ Na druhou stranu by si však nikdo nemĕl myslet, že Pánovy podoby jsou na stejné úrovni s podobami polobohů. To je zcela jistĕ přestupek, což potvrzuje i Vaiṣṇava-tantra:
yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam
„Ten, kdo považuje velké polobohy, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, za rovné Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi, je pāśaṇḍī.“ (Hari-bhakti-vilāsa 7.117)
Závĕr zní, že bychom nemĕli dĕlat mezi Pánovými podobami rozdíly ani je srovnávat s podobami polobohů nebo lidských bytostí. Nĕkdy si například jistí hloupí sannyāsī myslí, že Pánovo tĕlo je hmotné, a staví daridra-nārāyaṇa na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, což je naprostá urážka. Dokud človĕk nedostane pokyny od pravého duchovního mistra, nemůže tĕmto různým podobám náležitĕ porozumĕt. To potvrzuje Brahma-saṁhitā: vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau. Rozdíly mezi různými podobami Pána nelze pochopit pouhým akademickým studiem nebo čtením védské literatury. Je třeba se učit od realizovaného oddaného. Jedinĕ tehdy se človĕk může naučit rozlišovat mezi Pánovými podobami. Závĕr zní, že mezi podobami Pána rozdíl není, ale je rozdíl mezi podobami Pána a podobami polobohů.