Text 244
śṛṅgeri-maṭhe āilā śaṅkarācārya-sthāne
matsya-tīrtha dekhi’ kaila tuṅgabhadrāya snāne
śṛṅgeri-maṭhe – do kláštera Śṛṅgeri; āilā – přišel; śaṅkarācārya-sthāne – na místo, kde žil Śaṅkarācārya; matsya-tīrtha – posvátné místo Matsja-tírtha; dekhi' – když vidĕl; kaila – vykonal; tuṅgabhadrāya snāne – koupel v řece Tungabhadra.
Dále navštívil klášter Śṛṅgeri-maṭh, sídlo Ācāryi Śaṅkary, poutní místo Matsja-tírthu a vykoupal se v řece Tungabhadře.
Klášter Śṛṅgeri-maṭh se nachází ve státĕ Karnátaka v oblasti Čikmagalúr na soutoku řek Tunga a Bhadra, jedenáct kilometrů na jih od Harihara-puru. Toto místo se ve skutečnosti jmenuje Šringa-giri nebo Šringavéra-purí a je to Śaṅkarācāryovo ústředí.
Śaṅkarācārya mĕl čtyři hlavní žáky a tĕm svĕřil do opatrování čtyři střediska, která založil. V severní Indii byl v Badarikášramu založen klášter s názvem Jyotir-maṭha. V Purušóttamĕ byl založen klášter Bhogavardhana nebo také Govardhana. Ve Dvárace byl založen klášter Sāradā a čtvrtý klášter byl založen v jižní Indii pod názvem Śṛṅgeri-maṭh. Ve Śṛṅgeri-maṭhu přijímají sannyāsī tituly Sarasvatī, Bhāratī a Purī. Všichni jsou to ekadaṇḍi-sannyāsī, odlišní od vaiṣṇavských sannyāsīch, zvaných tridaṇḍi-sannyāsī. Śṛṅgeri-maṭh leží v jižní Indii v oblasti, do které patří Ándhra, Dravida, Karnáta a Kérala. Komunita se jmenuje Bhūrivāra a dynastie má název Bhūr-bhuvaḥ. Místo se jmenuje Ráméšvaram a místní slogan zní ahaṁ brahmāsmi. Božstvem je Pán Vāraha a energií je Kāmākṣī. Ācāryou je Hastāmalaka a brahmacārī, kteří asistují sannyāsīm, nesou jméno Caitanya. Poutní místo se jmenuje Tungabhadra a námĕtem studia Véd je Yajur Veda.
Seznam Śaṅkarācāryovy učednické posloupnosti a jména ācāryů i s daty, kdy podle éry Śaka (Śakābdy) přijali sannyās (pro přibližný přepočet do křesťanského letopočtu přidejte 78 let): Śaṅkarācārya, 622 Śaka; Sureśvarācārya, 630; Bodhanācārya, 680; Jñānadhanācārya, 768; Jñānottama-śivācārya, 827; Jñānagiri Ācārya, 871; Siṁhagiri Ācārya, 958; Īśvara Tīrtha, 1019; Narasiṁha Tīrtha, 1067; Vidyātīrtha Vidyā-śaṅkara, 1150; Bhāratī-kṛṣṇa Tīrtha, 1250; Vidyāraṇya Bhāratī, 1253; Candraśekhara Bhāratī, 1290; Narasiṁha Bhāratī, 1309; Puruṣottama Bhāratī, 1328; Śaṅkarānanda, 1350; Candraśekhara Bhāratī, 1371; Narasiṁha Bhāratī, 1386; Puruṣottama Bhāratī, 1398; Rāmacandra Bhāratī, 1430; Narasiṁha Bhāratī, 1479; Narasiṁha Bhāratī, 1485, Dhanamaḍi-narasiṁha Bhāratī, 1498; Abhinava-narasiṁha Bhāratī, 1521; Saccidānanda Bhāratī, 1544; Narasiṁha Bhāratī, 1585; Saccidānanda Bhāratī, 1627; Abhinava-saccidānanda Bhāratī, 1663; Nṛsiṁha Bhāratī, 1689; Saccidānanda Bhāratī 1692; Abhinava-saccidānanda Bhāratī, 1730; Narasiṁha Bhāratī, 1739; Saccidānanda Śivābhinava Vidyā-narasiṁha Bhāratī, 1788.
O Śaṅkarācāryovi je známo, že se narodil v roce 608 Śakābdy v mĕsíci Vaiśākha, třetí den dorůstajícího mĕsíce, na místĕ v jižní Indii známém jako Káládi. Svého otce, který se jmenoval Śivaguru, ztratil v raném mládí. Ve vĕku pouhých osmi let dokončil Śaṅkarācārya studium všech písem a od Govindy, který sídlil na břehu Narmady, přijal sannyās. Se svým duchovním mistrem zůstal nĕkolik dní a potom s jeho svolením odešel do Váránasí a dále do Badarikášramu, kde pobýval do svých dvanácti let. Tam také napsal komentář k Brahma-sūtře, deseti Upaniṣadám a Bhagavad-gītĕ. Napsal také Sanat-sujātīyu a komentář k Nṛsiṁha-tāpanī. Čtyřmi hlavními z jeho mnoha žáků byli Padmapāda, Sureśvara, Hastāmalaka a Toṭaka. Po odchodu z Váránasí šel Śaṅkarācārya do Prajágu, kde se setkal s nesmírnĕ vzdĕlaným učencem Kumārilou Bhaṭṭou. Śaṅkarācārya s ním chtĕl hovořit o autoritĕ písem, ale Kumārila Bhaṭṭa byl již na smrtelném lůžku, a tak ho poslal za svým žákem Maṇḍanou do mĕsta Máhišmatí. Tam Śaṅkarācārya Maṇḍanu Miśru porazil v diskusi o śāstrāch. Maṇḍana mĕl manželku Sarasvatī, známou též jako Ubhaya-bhāratī, která mezi Śaṅkarācāryou a svým manželem hrála roli prostředníka. Říká se, že chtĕla se Śaṅkarācāryou hovořit o erotických tématech a milostné lásce, ale Śaṅkarācārya byl od narození brahmacārī, a tak s milostnou láskou nemĕl zkušenosti. Na mĕsíc od Ubhaya-bhāratī odešel, pomocí své mystické síly vstoupil do tĕla právĕ zemřelého krále a tímto způsobem získal erotické zážitky. Po této zkušenosti chtĕl s Ubhaya-bhāratī hovořit o erotických tématech. Aniž by ho však vyslechla, požehnala mu a zajistila Śṛṅgeri-maṭhu trvalou existenci. Potom se rozloučila s hmotným životem. Maṇḍana Miśra potom od Śaṅkarācāryi přijal sannyās a proslul jako Sureśvara. Śaṅkarācārya porazil mnoho učenců po celé Indii a všechny je obrátil ke své māyāvādské filosofii. Své hmotné tĕlo opustil ve vĕku třiceti tří let.
Co se týče Matsja-tírthy, pravdĕpodobnĕ se nacházela na břehu oceánu v okrese Malabár.