Text 53
apavitra anna eka thālite bhariyā
prabhu-āge nila ‘mahā-prasāda’ baliyā
apavitra – nečistým; anna – jídlem; eka – jeden; thālite – tác; bhariyā – poté, co naplnili; prabhu-āge – před Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua; nila – přinesli; mahā-prasāda baliyā – s prohlášením, že se jedná o mahā-prasādam.
Po domluvĕ buddhisté předložili Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi tác s nedotknutelným jídlem a říkali, že to je mahā-prasādam.
Slova apavitra anna označují jídlo pro vaiṣṇavu nepřijatelné. Vaiṣṇava tedy nemůže přijmout žádné jídlo od avaiṣṇavy, nabízené ve jménu mahā-prasādam. To by mĕla být zásada všech vaiṣṇavů. Když dostal Śrī Caitanya Mahāprabhu otázku „Jak se chová vaiṣṇava?“, odpovĕdĕl: „Vaiṣṇava se musí vyhýbat společnosti avaiṣṇavy (asat).“ Slovo asat označuje avaiṣṇavu neboli nĕkoho, kdo není vaiṣṇava. Asat-saṅga-tyāga, — ei vaiṣṇava-ācāra (Caitanya-caritāmṛta Madhya 22.87). Vaiṣṇava musí být v tomto ohledu velmi nekompromisní a v žádném případĕ by nemĕl spolupracovat s avaiṣṇavou. Jestliže nĕjaký avaiṣṇava nabídne jídlo ve jménu mahā-prasādam, nemĕlo by být přijato. Takové jídlo nemůže být prasādam, protože avaiṣṇava nemůže Pánu nic obĕtovat. Kazatelé hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy nĕkdy musí přijmout jídlo v domĕ avaiṣṇavy; avšak je-li obĕtováno Božstvu, lze ho jíst. Obyčejné jídlo uvařené avaiṣṇavou by vaiṣṇava nemĕl přijmout. I když avaiṣṇava uvaří jídlo tak, jak se má, nemůže je obĕtovat Pánu Viṣṇuovi a nelze je přijmout jako mahā-prasādam. Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītĕ (9.26) říká:
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
„Jestliže Mi nĕkdo s láskou a oddaností obĕtuje lístek, kvĕt, ovoce či vodu, přijmu to.“
Śrī Kṛṣṇa může přijmout cokoliv, co Mu oddaný s oddaností obĕtuje. Avaiṣṇava může být vegetarián a velice čistotný kuchař, ale protože nemůže jídlo, které uvaří, obĕtovat Viṣṇuovi, nelze je přijmout jako mahā-prasādam. Vaiṣṇava udĕlá lépe, když se takovému jídlu vyhne jako nedotknutelnému.