Mantra 1
īśāvāsyam idaḿ sarvaṁ
yat kiñca jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam
īśa – Pánem; āvāsyam – řízeno; idam – to; sarvam – vše; yat kiñca – cokoliv; jagatyām – ve vesmíru; jagat – vše živé i neživé; tena – Jím; tyaktena – vyhrazený podíl; bhuñjīthāḥ – měl bys přijmout; mā – nečiň; gṛdhaḥ – snažit se získat; kasya svid – někoho jiného; dhanam – majetek.
Všechno živé i neživé ve vesmíru řídí a vlastní Pán. Člověk by měl tedy přijímat pouze ty nezbytné věci, jež mu byly vyhrazeny jako jeho podíl, a nepřijímat jiné věci, věda dobře, komu patří.
Védské poznání je neomylné, neboť přichází prostřednictvím dokonalé učednické posloupnosti duchovních mistrů, počínaje samotným Pánem. První slovo Véd vyslovil On samotný, a védské poznání tedy má transcendentální zdroj. Slova vyřčená Pánem se nazývají apauruṣeya, což znamená, že nebyla vyřčena obyčejnou osobou. Živá bytost má v hmotném světě čtyři nedostatky, a to: 1. nutně se dopouští chyb; 2. podléhá klamným představám; 3. má sklon podvádět ostatní; 4. má nedokonalé smysly. Kdo je podmíněn těmito čtyřmi nedostatky, není schopen podat dokonalé poznání. Védy však nejsou vytvořeny takovou nedokonalou osobou. Védské poznání bylo původně sděleno do srdce Brahmy, první stvořené živé bytosti. Brahmā pak rozšířil toto poznání mezi své syny a žáky, kteří je v průběhu dějin předávali dále.
Protože Pán je pūrṇam, neboli naprosto dokonalý, je vyloučeno, aby podléhal zákonům hmotné přírody, kterou ovládá. Živé bytosti i neživé předměty naopak podléhají přírodním zákonům a z konečného hlediska Jeho moci. Tato Īśopaniṣad je součástí Yajur Vedy a obsahuje informace o vlastnickém právu na všechny věci, jež existují ve vesmíru.
Pánovo vlastnictví všeho ve vesmíru potvrzuje sedmá kapitola Bhagavad-gīty (7.4–5), kde se mluví o parā a aparā prakṛti. Přírodní substance – země, voda, oheň, vzduch, obloha, mysl, inteligence a ego – jsou součástí nižší neboli hmotné energie Pána (aparā prakṛti), kdežto živá bytost, organická energie (parā prakṛti), je vyšší energií Pána. Obě tyto prakṛti neboli energie jsou emanacemi Pána, jenž je z konečného hlediska vládcem všeho, co existuje. Ve vesmíru neexistuje nic, co by nepatřilo k parā nebo aparā prakṛti: proto je všechno vlastnictvím Nejvyšší Bytosti.
Nejvyšší Bytost, Absolutní Osobnost Božství, je dokonalou Osobou s úplnou a dokonalou inteligencí schopnou řídit vše pomocí svých různých energií. Nejvyšší Bytost bývá často přirovnávána k ohni a všechno organické a anorganické k žáru a světlu tohoto ohně. Tak jako oheň vydává energii ve formě tepla a světla, projevuje Pán svou energii různým způsobem. Tak zůstává konečným udržovatelem a vládcem všeho. Vlastní všechny energie, zná vše a je dobrodincem všech. V plné míře oplývá majestátem, silou, slávou, krásou, poznáním a odříkáním.
Člověk by tedy měl být natolik inteligentní, aby pochopil, že kromě Pána se nikdo nemůže pokládat za vlastníka čehokoliv a měl by přijímat pouze podíl přiřknutý mu Pánem. Například kráva dává mléko, ale nepije je; živí se trávou a senem a její mléko je určeno jako potrava lidem. Tak to Pán zařídil a my bychom se měli spokojit s těmi věcmi, které nám laskavě vyhradil, a vždy mít na paměti, komu tyto věci ve skutečnosti patří.
Například dům je zhotoven ze zeminy, dřeva, kamene, železa, cementu a mnoha jiných hmotných věcí. Jestliže uvažujeme v souladu se Śrī Īśopaniṣadou, musíme si uvědomit, že žádný z těchto materiálů nemůžeme vyrobit sami. Svou vlastní prací je můžeme pouze sestavit a přetvářet do různých tvarů. Pracovník se nemůže vydávat za majitele určité věci jen proto, že tvrdě pracoval na jejím zhotovení.
V moderní společnosti neustále probíhá velký spor mezi dělníky a kapitalisty. Tento spor nabývá mezinárodního rozsahu a světu hrozí nebezpečí. Lidé proti sobě stojí jako nepřátelé a vrčí na sebe jako kočky a psi. Śrī Īśopaniṣad nemůže radit kočkám a psům, ale může předat Boží poselství lidem prostřednictvím pravých ācāryů (svatých učitelů). Lidstvo by mělo přijmout moudrost Śrī Īśopaniṣady a nepřít se o hmotné majetky. Člověk se musí spokojit s těmi výsadami, jichž se mu dostává milostí Pána. Nemůže existovat žádný mír, jestliže si komunisté, kapitalisté nebo jakákoliv jiná strana bude činit nárok na vlastnictví přírodních zdrojů, jež jsou výhradním majetkem Pána. Kapitalisté nemohou ovládnout komunisty prostým politickým manévrováním, stejně jako komunisté nemohou porazit kapitalisty bojem o ukradený chléb. Jestliže neuznají skutečného vlastníka, Nejvyšší Osobnost Božství, je veškerý majetek, na který si činí nárok, kradený a následkem toho budou potrestáni přírodními zákony. Atomové pumy jsou v rukou komunistů i kapitalistů, a jestliže si obě strany neuvědomí vlastnické právo Nejvyššího Pána, tyto pumy nakonec jistě zničí obě strany. Pro vlastní záchranu i pro zajištění světového míru je tedy nezbytné, aby se obě strany řídily pokyny Śrī Īśopaniṣady.
Lidé nejsou předurčeni k tomu, aby se přeli jako kočky a psi. Musí mít dostatek inteligence, aby pochopili důležitost a smysl lidského života. Védské spisy jsou určeny pro lidstvo, a ne pro kočky a psy. Kočky a psi mohou pro nasycení zabíjet jiná zvířata, aniž by tím hřešili, ale jestliže člověk zabije zvíře, aby uspokojil své neukojitelné chuťové buňky, je odpovědný za porušení zákonů přírody, a musí být potrestán.
Normy lidského života se nemohou aplikovat na zvířata. Tygr se neživí rýží, pšenicí ani kravským mlékem, neboť mu byla určena potrava v podobě zvířecího masa. Existuje mnoho zvířat a ptáků, jež jsou buď býložravci nebo masožravci, ale nikdo z nich neporušuje přírodní zákony, které byly stanoveny vůlí Pána. Zvěř, ptactvo, plazi a jiné nižší formy života se přísně drží přírodních zákonů. Proto v jejich případě nemůže být řeči o hříchu a nejsou jim ani určeny védské pokyny. Pouze lidský život je životem odpovědnosti.
Byla by chyba si myslet, že stačí stát se vegetariány a tím se vyhneme porušování přírodních zákonů. Rostliny mají také život. Zákonem přírody je, že jeden živý tvor má určeno stát se potravou jiného tvora. Proto člověk nemá být hrdý na to, že je přísným vegetariánem, hlavně jde o to, že lidské bytosti by měly uznat Nejvyššího Pána. Zvířata nemají dostatečně vyvinuté vědomí, aby mohla uznat Pána, ale člověk je dostatečně inteligentní, aby se poučil z védské literatury a tak se dozvěděl, jak fungují přírodní zákony a tohoto poznání využil ke svému prospěchu. Život člověka, který nedbá pokynů védské literatury, je velice riskantní. Proto je třeba, aby uznával autoritu Nejvyššího Pána a stal se Jeho oddaným. Musí obětovat vše službě Pánovi a jíst pouze zbytky potravy, jež Mu byla obětována. To mu umožní správně konat své povinnosti. V Bhagavad-gītě (9.26) Pán přímo říká, že přijímá vegetariánskou potravu z rukou čistého oddaného. Proto má člověk být nejen přísným vegetariánem, nýbrž i oddaným Pána, obětovat Mu všechno své jídlo a potom jíst toto prasādam, Boží milost. Jen ti, kdo takto jednají, jsou schopni řádně plnit povinnost lidského života. Ti, kdo neobětují svou potravu Pánu, pojídají jen hřích a vystavují se rozličným strastem, jež jsou následkem hříchu (Bhagavad-gītā 3.13).
Kořenem hříchu je úmyslné porušování přírodních zákonů opomíjením Pánova vlastnického práva. Neposlouchání přírodních zákonů a příkazů Pána vede člověka ke zkáze. Je-li naopak rozvážný, zná přírodní zákony a nepodléhá zbytečné připoutanosti nebo odporu k hmotným věcem, může si být jist, že ho Pán uzná, a že splní předpoklady k tomu, aby se mohl vrátit zpět do věčného domova, zpátky k Bohu.