Vzývání
oṁ pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ
pūrṇāt pūrṇam udacyate
pūrṇasya pūrṇam ādāya
pūrṇam evāvaśiṣyate
oṁ — Úplný Celek; pūrṇam — naprosto dokonalý; adaḥ — tento; pūrṇam — naprosto dokonalý; idam — tento vnímatelný svět; pūrṇāt — ze zcela dokonalého; pūrṇam — úplná jednotka; udacyate — vytvořen; pūrṇasya — z Úplného Celku; pūrṇam — naprostá rovnováha; ādāya — odňato; pūrṇam — naprostá rovnováha; eva — třebaže; avaśiṣyate — zůstává.
Svrchovaný Pán, Osobnost Božství, je dokonalý a celistvý. Protože je naprosto dokonalý, veškeré Jeho emanace, jako například tento vnímatelný svět, jsou dokonale vybaveny jako úplné celky. Cokoliv pochází z Celistvého, je samo o sobě rovněž celistvé. Protože je Úplným Celkem, zůstává zcela úplný, třebaže z Něho emanuje obrovské množství ucelených jednotek.
Úplný Celek, neboli Nejvyšší Absolutní Pravda, je úplná Osobnost Božství. Realizace neosobního Brahmanu a Paramātmy čili Nadduše je neúplnou realizací Absolutního Celku. Nejvyšší Osobnost Božství je sac-cid-ānanda-vigraha. Realizace neosobního Brahmanu je realizací Jeho rysu sat neboli aspektu věčnosti a realizace Paramātmy neboli Nadduše je realizací Jeho rysů sat a cit – věčnosti a poznání. Realizace Osobnosti Božství, Nejvyššího Pána, je však realizací všech Jeho transcendentálních rysů – sat, cit a ānanda, blaženosti. Realizace Svrchované Osoby zahrnuje úplnou realizaci těchto aspektů Absolutní Pravdy. Vigraha znamená „podoba“. Úplný Celek tedy není beztvarý. Kdyby byl beztvarý nebo kdyby jakýmkoliv jiným způsobem zaostával za svým stvořením, nemohl by být úplný. Úplný Celek musí obsahovat všechno, co je v dosahu naší zkušenosti i za jejími hranicemi, neboť jinak by nemohl být úplný.
Úplný Celek, Osobnost Božství, má mnoho energií, jež jsou všechny stejně celistvé, jako je On. Proto je také tento jevový neboli hmotný svět sám o sobě celistvý. Čtyřiadvacet pralátek, z nichž se tento hmotný svět dočasně projevuje, je uzpůsobeno tak, aby mohly vytvářet vše, co je třeba k zachování a udržení tohoto vesmíru. Udržování tohoto vesmíru nevyžaduje žádnou vnější námahu některé jiné jednotky. Vesmír má své vlastní trvání, stanovené energií Úplného Celku, a když se jeho čas naplní, bude tento dočasný projev zničen dokonalým řízením Úplného Celku.
Malé celistvé jednotky (živé bytosti) mají plnou možnost realizovat Úplný Celek a veškeré neúplnosti zakoušejí jen kvůli neúplnému poznání Úplného Celku. Lidské tělo je plným projevem vědomí živé bytosti a je možno je získat až po vývoji v 8 400 000 druzích života v koloběhu rození a umírání. Jestliže živá bytost v tomto lidském těle obdařeném plným vědomím nerealizuje svou celistvost ve vztahu k Úplnému Celku, ztratí možnost realizovat svou celistvost a podle zákona hmotné přírody se bude muset znovu vrátit do vývojového cyklu.
Protože nevíme, že v přírodě je plnou měrou zajištěno vše, čeho je třeba k životu, snažíme se využít přírodních zdrojů, abychom si mohli vytvořit takzvaný úplný život v podobě smyslového požitku. Tento zbloudilý život založený na smyslových požitcích je klamem, neboť živá bytost nemůže získat požitek ze smyslů, není-li spojena s Úplným Celkem. Ruka je celistvou jednotkou, dokud je spojena s úplným tělem. Je-li od těla oddělena, může sice vypadat jako ruka, ale ve skutečnosti postrádá schopnosti ruky. Živé bytosti jsou částí Úplného Celku, a pokud jsou od Něj odděleny, nemůže je klamná představa úplnosti plně uspokojit.
Plnost lidského života se může uskutečnit pouze ve službě Úplnému Celku. Všechny služby na tomto světě – sociální, politické, komunitní, mezinárodní nebo dokonce meziplanetární – zůstanou neúplné, dokud nebudou spojeny s Úplným Celkem. Když je vše spojené s Úplným Celkem, stávají se také připojené nedílné části samy o sobě úplnými.