21. KAPITOLA

S příchodem krásného podzimního období se vody v jezerech a řekách vyčistily, až byly průzračné jako křišťál, a zaplnily se voňavými lotosy. Stále vanul příjemný vánek. Tehdy Krišna vyšel s kravami a pasáčky do vrindávanského lesa. Krišnu těšila atmosféra lesa, kde kvetly různé květy a vesele bzučely včely. Všichni vypadali šťastně — ptáci, stromy i ostatní rostliny — a Krišna, ženoucí krávy a doprovázený Šrí Balarámou a dalšími chlapci, začal hrát na svou transcendentální flétnu. Jakmile gópí ve Vrindávanu zaslechly zvuky Jeho flétny, vzpomínaly na Něho a začaly se spolu bavit o tom, jak nádherně Krišna hraje. Když popisovaly sladké tóny vycházející z Jeho flétny, vzpomínaly také na své zábavy s Ním; to rozrušilo jejich mysl a nedokázaly ty nádherné tóny plně popsat. Přitom, jak rozmlouvaly o transcendentálních zvucích, které Krišnova flétna vydává, vzpomínaly také na to, jaké má na sobě Krišna šaty, jak Ho zdobí paví péro zastrčené ve vlasech — jako tanečníka — a modré květy za uchem. Jeho šaty zářily zlatožlutou barvou a kolem krku měl girlandu z květů vaijayantī. Krišna v tomto přitažlivém oblečení naplňoval otvory své flétny nektarem proudícím z Jeho rtů. Takto na Něho gópí vzpomínaly, když vcházel do vrindávanského lesa, který je vždy proslavený otisky nohou Krišny a Jeho druhů.

Krišna hrál na flétnu dokonale a gópí Jeho hra nesmírně přitahovala. Tato hudba okouzlovala nejen je, ale všechny živé bytosti, které ji slyšely. Jedna gópí řekla svým družkám: “Nejvyšší dokonalostí očí je vidět Krišnu a Balarámu, jak jdou do lesa, hrají na flétny a společně se svými přáteli pasou krávy.”

Osoby, které jsou neustále pohroužené do transcendentální meditace o pohledu na Krišnu uvnitř i vně, které myslí na to, jak hraje na flétnu, vchází do vrindávanského lesa a s pasáčky pase krávy, skutečně dosáhly dokonalosti samādhi. Samādhi (trans) znamená pohroužení všech činností smyslů do určitého objektu a gópí ukazují, že Krišnovy zábavy jsou dokonalostí veškeré meditace a samādhi. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že kdokoliv, kdo je stále pohroužený v myšlenkách na Krišnu, je nejvyšší ze všech jógích.

Jiná gópí vyjádřila názor, že když Krišna a Balaráma pasou krávy, vypadají jako herci, kteří se chystají vystoupit na divadelní jeviště. Krišna byl oblečen do jasně žlutých šatů, Balaráma do modrých, v rukou drželi mladé větvičky mangového stromu, paví pera a kytice a okolo krku Jim visely girlandy z lotosových květů. Někdy v kruhu svých přátel sladce zpívali. Jedna gópí řekla svým přítelkyním: “Jak je možné, že Krišna a Balaráma jsou tak krásní?” Jiná gópí pravila: “Moje milé přítelkyně, nedovedeme si ani představit, jaké zbožné činnosti musela Jeho bambusová flétna vykonat, že se nyní může těšit z nektaru Krišnových rtů, které jsou ve skutečnosti vlastnictvím nás gópí.” Krišna někdy gópí líbá; proto je transcendentální nektar Jeho rtů dostupný jen jim. Gópí se tedy dotazovaly: “Jak je možné, že tato flétna se stále těší z nektaru Krišnových rtů, ačkoliv je to jen obyčejná bambusová tyčka? Její otec a matka musí mít radost, když tak slouží Nejvyššímu Pánu.”

Jezera a řeky jsou považovány za matky stromů, neboť stromy žijí jen z pití vody. Voda vrindávanských jezer a řek byla šťastná, plná kvetoucích lotosů, protože si myslela: “Jak je možné, že naše dítě, bambusová tyčka, si užívá nektaru Krišnových rtů?” Když vzrostlé bambusy stojící na březích řek a jezer viděly svého potomka takto sloužit Pánu, byly také spokojené, stejně jako se radují lidé pokročilí v transcendentálním poznání, když vidí své potomky zapojovat se do služby Pánu. Stromy naplnila radost a neustále z nich stékal med z včelích hnízd visících na větvích.

Jiná gópí mluvila ke svým přítelkyním o Krišnovi takto: “Milé družky, náš Vrindávan hlásá slávu celé Země, protože nese lotosové šlépěje syna Dévakí. Kromě toho, když Góvinda hraje na svou flétnu, pávi okamžitě zešílí, jako kdyby slyšeli hřmění čerstvého mraku. Jakmile všechna zvířata, stromy a rostliny, ať už na vršku kopce Góvardhanu, nebo dole v údolí, vidí tančící pávy, strnou a s napjatou pozorností poslouchají transcendentální zvuk flétny. Myslíme si, že toto požehnání není možné získat na žádné jiné planetě.” Přestože byly gópí vesnické ženy a dívky starající se o krávy, měly rozsáhlé védské poznání. To je výsledek védské civilizace. Obyčejní lidé poznávali nejvyšší pravdy Véd jednoduše nasloucháním z autoritativních zdrojů.

Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, podívejte se na ty laňky! I když jsou to němá zvířata, přicházejí ke Krišnovi, synovi Mahárádže Nandy. Nejenže je přivábily Krišnovy a Balarámovy šaty, ale jakmile zaslechly hru na flétnu, společně se svými druhy vzdávají Pánu úctu tím, že na Něho hledí s velkou náklonností.” Gópí záviděly laňkám, že mohly sloužit Krišnovi společně se svými partnery. Samy se nepovažovaly za tak šťastné, neboť kdykoliv chtěly jít za Krišnou, jejich manželé tolik rádi nebyli.

Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, Krišna je tak pěkně oblečený, že inspiruje ženy a dívky k provádění různých obřadů. Dokonce i manželky nebešťanů jsou přitahovány, když slyší transcendentální zvuky Jeho flétny. Cestují po nebi ve svých letadlech a těší se společnosti svých manželů, ale jen co zaslechnou zvuk Krišnovy flétny, jsou okamžitě zmateny. Vlasy se jim rozpustí a utažený oděv povolí.” To znamená, že transcendentální zvuk Krišnovy flétny se nesl do všech koutů vesmíru. Je také pozoruhodné, že gópí věděly o různých letadlech létajících po nebi.

Další gópí řekla svým přítelkyním: “Moje milé družky, také krávy jsou okouzlené, jakmile zaslechnou transcendentální tóny Krišnovy flétny. Zní jim jako proudící nektar a okamžitě nastraží své dlouhé uši, aby tento tekutý nektar z flétny zachytily. I telátka ustanou v sání mléka, přestože mají struky svých matek v tlamičkách. Ustrnou přívalem oddanosti a slzy jim kanou z očí, což jasně ukazuje, jak objímají Krišnu ve svých srdcích.” Tento výjev dokládá, že i krávy a telátka ve Vrindávanu uměly plakat pro Krišnu a objímat Ho ve svých srdcích. Dokonalost vědomí Krišny může vrcholit pláčem.

Mladá gópí řekla své matce: “Moje milá maminko, ptáci, kteří se dívají na Krišnu hrajícího na flétnu, sedí tiše na větvích různých stromů a pozorně poslouchají. Vypadají, jako kdyby na všechno zapomněli a jen poslouchají Krišnovu flétnu. To dokazuje, že to nejsou obyčejní ptáci; jsou to velcí mudrci a oddaní, a jen aby mohli poslouchat Krišnovu flétnu, zjevili se ve vrindávanském lese jako ptáci.” Velcí mudrci a učenci se zajímají o védské poznání, ale podstata védského poznání je uvedena v Bhagavad-gītě: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Skrze poznání Véd je třeba pochopit Krišnu. Z chování těchto ptáků je zřejmé, že byli velkými znalci Véd a že odmítli všechna odvětví védského poznání a zahloubali se do Krišnových transcendentálních tónů. I řeka Jamuná v touze obejmout Krišnovy lotosové nohy po zaslechnutí transcendentálních tónů Jeho flétny uklidnila své divoké vlny a plynula mírně s lotosovými květy v rukou, aby je z hluboké lásky darovala Mukundovi.

Spalující žár podzimního slunce byl někdy nesnesitelný, a proto se ze soucitu nad Krišnou, Balarámou a Jejich přáteli hrajícími na flétny na nebi objevily mraky. Sloužily jako slunečníky nad Jejich hlavami, jen aby získaly Krišnovu náklonnost.

Domorodé dívky dosáhly plného uspokojení, když si potřely tváře a ňadra vrindávanským prachem, který měl načervenalou barvu od doteku Krišnových lotosových nohou. Tyto dívky měly plná ňadra a také silné smyslné touhy, ale když je jejich milenci hladili po ňadrech, necítily příliš velké uspokojení. V lese viděly, že některé lístky a rostlinky zčervenaly kunkumovým práškem, který spadl z Krišnových lotosových nohou, když kolem nich procházel. Gópí si tisknou Jeho lotosové nohy na svá ňadra, která jsou potřena kunkumovým práškem, a když Krišna putuje s Balarámou a svými přáteli vrindávanským lesem, červený prášek padá na zem. Když tedy smyslné domorodé dívky hleděly na Krišnu, jak hraje na flétnu, uviděly na zemi červenou kunkumu a okamžitě ji vzaly a potřely si s ní tváře a ňadra. To je plně uspokojilo, ačkoliv je neuspokojilo, když se jejich ňader dotýkali jejich milenci. Všechny hmotné chtivé touhy mohou být okamžitě uspokojeny, dostane-li se člověk do styku s vědomím Krišny.

Další gópí začala takto opěvovat jedinečné postavení kopce Góvardhanu: “Jak šťastný je tento kopec Góvardhan, neboť se těší společnosti Pána Krišny a Balarámy, kteří po něm chodívají! Je tak vždy ve styku s lotosovýma nohama Pána. A protože je Krišnovi a Balarámovi tolik zavázán, daruje Jim různé druhy ovoce, kořínky a bylinky a také příjemnou křišťálovou vodu ze svých jezírek. Avšak ten nejlepší dárek, jaký kopec Góvardhan nabízí, je čerstvá tráva pro krávy a telátka. Kopec Góvardhan ví, jak potěšit Pána tím, že potěší Jeho milované společníky — krávy a pasáčky krav.”

Jiná gópí řekla: “Všechno vypadá tak krásně, když Krišna a Balaráma putují po vrindávanském lese, hrají na flétny a důvěrně se přátelí se všemi druhy pohyblivých i nehybných živých bytostí! Když hrají na své transcendentální flétny, tvorové, kteří se mohou pohybovat, zkamení a ustanou ve svých činnostech a nehybné živé bytosti, jako jsou stromy a rostliny, se začnou třást extází. Takové jsou podivuhodné reakce na tóny transcendentálních fléten Krišny a Balarámy.”

Stejně jako obyčejní pasáčkové nesli Krišna a Balaráma v rukách nebo přes ramena přehozené provazy, se kterými svazovali zadní nohy krav při dojení. Chlapci měli skoro vždy tyto provazy hozené přes rameno a nechyběly ani na ramenou Krišny a Balarámy. Navzdory tomu, že jsou Nejvyšší Osobnost Božství, jednali stejně jako pasáčkové, a proto vše začalo být krásné a přitažlivé.

Zatímco Krišna ve vrindávanském lese nebo na kopci Góvardhanu pásl krávy, byly gópí ve vesnici stále pohroužené v myšlenkách na Něho a v rozmluvách o Jeho různých zábavách. To je dokonalý příklad vědomí Krišny: být vždy nějakým způsobem pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Gópí to svým chováním neustále jasně ukazují; proto Pán Čaitanja prohlásil, že nikdo nemůže uctívat Nejvyššího Pána lepším způsobem, než jakým Ho uctívají gópí. Nepocházely z vysoce postavených bráhmanských nebo kšatrijských rodin; pocházely z rodin vaišjů, a to ještě ne z urozených vrstev obchodníků, ale rodin pastevců krav. Neměly příliš vysoké vzdělání, ačkoliv slyšely mnohou moudrost od bráhmanů, autorit na védské poznání. Jediné, co pro ně bylo důležité, bylo neustále zůstávat pohroužené v myšlenkách na Krišnu.