6. KAPITOLA

Při návratu domů Nanda Mahárádž uvažoval o Vasudévově varování, že v Gókule může docházet k nějakým nepokojům. Jeho rada byla určitě přátelsky míněná a nebyla bezdůvodná. Nanda si myslel: “Na tom musí být něco pravdy.” Ze strachu se proto začal obracet na Nejvyšší Osobnost Božství. Pro oddaného je naprosto přirozené, že v nebezpečí myslí na Krišnu, protože nemá jiné útočiště. Když je dítě v nebezpečí, hledá ochranu u matky nebo otce. Oddaný je podobně vždy pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství, ale když vidí nějakou přímou hrozbu, velice rychle si vzpomene na Pána.

Po poradě se svými démonskými ministry poručil Kansa čarodějnici Pútaně, která ovládala černé umění zabíjet hroznými hříšnými způsoby malé děti, aby usmrtila všechny děti ve městech, vesnicích a na pastvinách. Takové čarodějnice jsou schopné provádět své černé umění jen tam, kde se nezpívá nebo neposlouchá svaté jméno Krišny. Je řečeno, že kdekoliv, kde se Krišnovo svaté jméno zpívá, dokonce i nevědomě, všechny špatné vlivy — čarodějnice, duchové a nebezpečné pohromy — okamžitě zmizí. Určitě to platí o místě, kde se svaté jméno Krišny zpívá s upřímností — zvláště ve Vrindávanu, kde byl Nejvyšší Pán osobně přítomný. Pochyby Nandy Mahárádže tedy pramenily jen z jeho lásky ke Krišnovi. Ve skutečnosti od Pútany žádné nebezpečí nehrozilo, navzdory jejím schopnostem. Těmto čarodějnicím se říká khecarī, což znamená, že umějí létat po nebi. V odlehlých oblastech severozápadní Indie některé ženy tuto černou magii dodnes provozují; dokáží se přemisťovat z jednoho místa na druhé na větvi z vyvráceného stromu. I Pútaná ovládala toto čarodějnické umění, a proto je v Bhāgavatamu popsána jako khecarī.

Pútaná vstoupila do Gókuly, sídla Nandy Mahárádže, aniž by se kohokoliv ptala. Proměnila se v půvabnou ženu a vešla do domu matky Jašódy. Byla překrásná, měla vyvinuté boky, pěkná plná ňadra, náušnice a květy ve vlasech a její krásu zvláště zvýrazňoval útlý pas. Svými svůdnými pohledy a úsměvem okouzlila všechny obyvatele Vrindávanu. Nevinné pastevkyně si myslely, že se tam s lotosovým květem v ruce zjevila samotná bohyně štěstí. Připadalo jim, že přichází osobně navštívit Krišnu, svého manžela. Jelikož byla neobyčejně krásná, nikdo jí nebránil v pohybu, a proto nerušeně vstoupila do domu Nandy Mahárádže. Pútaná, vražednice mnoha dětí, našla děťátko Krišnu ležícího v postýlce a okamžitě poznala, že toto nemluvně skrývá své síly, které nemají obdoby a připomínají oheň přikrytý popelem. V duchu si řekla: “Toto dítě je tak mocné, že by mohlo okamžitě zničit celý vesmír.”

Pútanino uvažování je významné. Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna, sídlí v srdcích všech. V Bhagavad-gītě stojí, že Krišna dává potřebnou inteligenci a také způsobuje zapomenutí. Pútaná si byla okamžitě vědoma toho, že dítě, na které se dívá v domě Nandy Mahárádže, je samotný Nejvyšší Pán. Ležel tam jako malé dítě, ale to neznamená, že byl méně mocný. Materialistická teorie, že uctívání Boha je antropomorfní, je nesprávná. Žádná živá bytost se nemůže stát Bohem tak, že se podrobí askezi či meditaci. Bůh je Bohem vždy. Krišna je stejně úplný, ať má podobu děťátka, nebo dospělého mladíka. Májávádská teorie se zakládá na domněnce, že živá bytost byla původně Bůh, ale nyní je přemožena māyou. Proto māyāvādī říkají, že v současnosti živá bytost není Bůh, ale že se opět Bohem stane, jakmile bude vliv māyi odstraněn. Tuto teorii však na nepatrné živé bytosti nelze uplatnit. Živé bytosti jsou drobnými nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství; jsou to nepatrné částečky neboli jiskry původního ohně. Tyto jiskry může vliv māyi zahalit, ale původní oheň, Krišnu, zahalit nemůže. Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství již od samého počátku svého zjevení v domě Vasudévy a Dévakí.

Krišna předvedl přirozenost malého dítěte a zavřel oči, jako by se chtěl vyhnout pohledu na Pútanin obličej. Oddaní si toto zavření očí vysvětlují různými způsoby. Někteří tvrdí, že Krišna zavřel oči, protože se nechtěl dívat Pútaně do tváře, neboť již zabila mnoho dětí a nyní přišla zabít i Jeho. Jiní říkají, že jí vnitřní hlas našeptával něco neobyčejného, a aby ji Krišna ujistil v jejím záměru a ona se nebála, zavřel oči. Další to vykládají takto: Krišna se zjevil, aby zabíjel démony a ochraňoval oddané, jak je řečeno v Bhagavad-gītě (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Prvním démonem, kterého měl zabít, byla žena. Védská pravidla přísně zakazují zabíjení žen, bráhmanů, krav a dětí. Krišna byl nucen zabít démonici Pútanu, ale vzhledem k zákazu ve védských śāstrách, nemohl jinak než zavřít oči. Další výklad uvádí, že Krišna zavřel oči, protože jednoduše považoval Pútanu za svou kojnou. Pútaná přišla, aby Ho nakojila, a Krišna je tak milostivý, že ji přijal jako svou chůvu či matku, i když věděl, že Ho přichází zabít.

Védy rozlišují sedm druhů matek: vlastní matku, ženu učitele nebo duchovního mistra, manželku krále, bráhmanovu ženu, krávu, chůvu a matku Zemi. Krišna přijal Pútanu jako jednu ze svých matek, protože si Ho posadila na klín a nabízela Mu své mateřské mléko. To je považováno za další důvod, proč zavřel oči — měl zabít kojnou, tedy jednu ze svých matek. Když ale Krišna zabije svou matku nebo kojnou, neliší se to od lásky, kterou prokazuje své pravé matce nebo své pěstounce Jašódě. Z jiných védských textů víme, že i Pútaně se dostalo stejného přijetí jako matce a byla odměněna stejně jako Jašódá. Stejně jako Jašódě jí bylo dáno vysvobození z hmotného světa. Když malý Krišna zavřel oči, Pútaná si Ho posadila na klín. Nevěděla, že drží v náručí zosobněnou smrt. Když člověk omylem považuje hada za provaz, zemře. Pútaná zabila před svým setkáním s Krišnou již mnoho dětí, ale nyní se ujímala hada, který měl brzy zabít ji.

Když si Pútaná brala Krišnu do klína, Jašódá i Róhiní tam byly také, ale nebránily jí, protože vypadala krásně a projevovala vůči Krišnovi mateřské city. Nemohly vědět, že byla mečem v ozdobené pochvě. Pútaná měla ňadra potřená velice silným jedem, a jakmile si posadila Krišnu na klín, hned Mu vsunula svou prsní bradavku do úst. Doufala, že zemře, hned jak začne sát. Malý Krišna ale zlostně uchopil prs a společně s jedovatým mlékem vysál z démonice i její životní vzduch. Jinými slovy, Krišna sál mléko z jejího prsu a zároveň s ním z ní vysál i život, a tak ji zabil. Krišna je velice milostivý a splnil Pútanino přání — jelikož Ho přišla nakojit, přijal ji jako matku. Aby jí však zabránil v dalších ohavných činnostech, okamžitě ji usmrtil. A jelikož ji zabil osobně, získala osvobození. Když Krišna nelítostně mačkal její prs a sál z ní její dech, Pútaná padla na zem, rozhodila ruce a nohy a začala volat: “Pusť mě, dítě, nech mě!” Hlasitě křičela a celé tělo jí zvlhlo potem.

Když s křikem umírala, strašlivé zvuky se ozývaly jak na zemi, tak na nebi, na vyšších i nižších planetách a na všech světových stranách. Lidé si mysleli, že létají blesky. A to byl konec hrůzného působení čarodějnice Pútany a ona teď znovu projevila svou skutečnou podobu velké démonice. Když spadla na zem s krutými ústy otevřenými dokořán, rozhozenýma rukama a nohama a rozcuchanými dlouhými vlasy, připomínala Vritrásuru zasaženého Indrovým bleskem. Její padlé tělo se zvětšilo do délky dvaceti kilometrů a rozdrtilo všechny stromy na kusy. Všichni byli pohledem na toto gigantické tělo ohromeni. Její zuby vypadaly jako pluhy a nosní dírky jako horské jeskyně. Její prsa byla jako malé kopce a vlasy jako bujné zrzavé křoví. Její oční důlky vypadaly jako prázdné studně a stehna jako dva říční břehy. Ruce připomínaly dva dobře stavěné mosty a břicho vyschlé jezero. Všichni pastevci a jejich ženy pocítili bázeň a úžas, když to viděli. Ohlušující pád jejího těla jimi otřásl a způsobil, že jim zalehlo v uších a rozbušila se jim srdce.

Když gópí spatřily malého Krišnu, jak si nebojácně hraje na Pútanině hrudi, rychle přiběhly a snesly Ho dolů. Matka Jašódá, Róhiní a jiné starší gópí okamžitě provedly ochranný obřad tak, že vzaly kravskou oháňku a ovívaly Ho. Celého Ho umyly a Jeho tělo poprášily prachem zvířeným kravskými kopyty. To vše jen proto, aby malého Krišnu ochránily před dalšími nehodami. Tato událost jasně ukazuje, jak je kráva důležitá pro rodinu, společnost a všechny živé bytosti. Krišnovo transcendentální tělo nevyžadovalo žádnou ochranu, ale pro naše ponaučení o důležitosti krav byl Pán pomazán kravským trusem, umyt kravskou močí a poprášen prachem, který zvířily pohybující se krávy.

Po této očistě zpívaly gópí v čele s Jašódou a Róhiní jména Višnua, aby zaručily Krišnovu tělu plnou ochranu před všemi zlými vlivy. Omyly si ruce a nohy a třikrát usrkly vodu, jak je zvykem před pronášením mantry. Zpívaly takto: “Můj milý Krišno, nechť Pán známý pod jménem Adža chrání Tvoje nohy, nechť Pán Manimán chrání Tvá kolena, nechť Pán Jagja chrání Tvoje stehna a Pán Ačjuta horní část Tvého pasu. Nechť Pán Hajagríva chrání Tvoje břicho, Pán Kéšava Tvoje srdce, Pán Íša Tvoji hruď a Pán Súrja Tvoji šíji. Nechť Pán Višnu chrání Tvoje paže, Pán Urukrama Tvoji tvář a Pán Íšvara Tvoji hlavu. Nechť Tě Pán Čakradhara ochraňuje zepředu a Pán Gadádhara zezadu, Pán Madhusúdana, jenž drží v ruce luk, nechť ochraňuje Tvůj pravý bok a Pán Adžana Tvůj levý bok, nechť Tě Pán Urugája se svou lasturou chrání na všech stranách. Osobnost Božství Upéndra nechť Tě chrání zeshora, Pán Tárkšja na zemi, Pán Haladhara ze všech stran, Osobnost Božství jménem Hršíkéša nechť ochraňuje všechny Tvoje smysly a Pán Nárájan Tvé životní vzduchy. Nechť Pán Švétadvípu, Nárájan, chrání nitro Tvého srdce, Pán Jógéšvara Tvoji mysl, Pán Prišnigarbha Tvoji inteligenci a Nejvyšší Osobnost Božství Tvoji duši. Když si hraješ, nechť Tě chrání Pán Góvinda ze všech stran, nechť Tě Pán Mádhava chrání před veškerým nebezpečím když spíš, nechť Tě Pán Vaikunthy chrání před pádem když kráčíš, nechť Ti Pán Nárájan poskytuje naprostou ochranu když sedíš a nechť Ti Pán všech obětí poskytne veškerou ochranu, když jíš.”

Takto zpívala matka Jašódá různá jména Višnua, aby ochránila různé části Krišnova těla. Byla pevně přesvědčená, že by měla své dítě ochránit před různými zlými duchy a čarodějnicemi, jako jsou Dákiní, Játudhání, Kušmándy, Jakšové, Rákšasové, Vinájakové, Kótary, Révatí, Džjéšthy, Pútany, Mátriky, Unmádové a další zlí duchové, kteří způsobují, že lidé zapomínají svou vlastní existenci, a sužují jejich životní vzduchy a smysly. Někdy se zjevují ve snech a způsobují velké rozrušení, jindy přicházejí jako stařeny a sají krev malých dětí, ale žádní zlí duchové nemohou zůstat tam, kde se zpívá svaté jméno Boha. Matka Jašódá pevně věřila védským pokynům o důležitosti krav a svatého jména Višnua, a proto veškerou ochranu pro své dítě Krišnu vyhledávala u krav a Višnuova jména. Recitovala všechna svatá jména Višnua, aby dítě zachránil. Védská kultura využívá chovu krav a zpívání svatého jména Višnua již od počátku dějin a lidé, kteří stále ještě žijí védským způsobem, zvláště hospodáři, chovají alespoň tucet krav a uctívají Božstvo Pána Višnua na oltáři ve svých domovech. Ti, kdo se věnují rozvoji vědomí Krišny, by se měli z této zábavy poučit a také mít krávy a svaté jméno Višnua ve středu svého zájmu.

Starší gópí z Vrindávanu byly tak pohroužené ve své lásce ke Krišnovi, že Ho chtěly chránit, i když to nebylo potřeba, protože se již ochránil sám. Nemohly pochopit, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství hrající si jako dítě. Po vykonání obřadů určených na ochranu Krišny Ho matka Jašódá vzala do náruče a nakojila Ho. Jakmile bylo dítě pod ochranou viṣṇu-mantry, matka Jašódá cítila, že je v bezpečí. Mezitím se vrátili domů všichni pastevci, kteří odjeli do Mathury zaplatit daně, a byli velice překvapeni, když viděli obrovskou mrtvolu Pútany.

Nanda Mahárádž si vzpomněl na předpověď Vasudévy a považoval ho za velkého mudrce a mystického jógího. Jak jinak by dokázal předpovědět, co se odehraje ve Vrindávanu během jeho nepřítomnosti? Poté všichni vesničané z Vradži rozsekali obrovské Pútanino tělo na kousky a pokryli je dřívím, aby je spálili. Když hořelo, kouř, který z ohně vycházel, nesl příjemnou vůni aguru. To bylo tím, že ji zabil Krišna. To znamená, že démonice Pútaná byla očištěna od všech svých hříšných činností a získala nebeské tělo. Je to pěkný příklad toho, jak je Nejvyšší Pán všedobrý: Pútaná přišla Krišnu zabít, ale protože pil mléko z jejího prsu, byla okamžitě očištěna a její mrtvé tělo nabylo transcendentálních vlastností. Jediné, co dělala, bylo zabíjení malých dětí, bažila jen po krvi, ale navzdory tomu, že nenáviděla Krišnu, získala osvobození, protože Ho nakojila svým mlékem. Co potom říci o těch, kdo k Němu cítí náklonnost mateřského vztahu, kdo Krišnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství a Nadduši všech živých bytostí, vždy slouží s láskou a náklonností?

Proto je řečeno, že i trocha energie věnovaná službě Pánu přinese člověku nesmírný transcendentální zisk. To vysvětluje Bhagavad-gītā: sv-alpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt. Oddaná služba konaná s vědomím Krišny je tak vznešená, že i nepatrná služba Krišnovi, vědomá či nevědomá, poskytuje největší transcendentální prospěch. Když je Krišna uctíván květy z nějakého stromu, je to prospěšné i pro živou bytost, která je odsouzená žít v těle stromu. Obětujeme-li Krišnovi květy a ovoce, strom, který je nesl, tím nepřímo také velice získává. Arcana neboli uctívání je tedy prospěšné pro všechny. Velcí polobozi, jako je Brahmá a Pán Šiva, Krišnu uctívají a Pútaná měla to štěstí, že si stejný Krišna hrál na jejím klíně jako malé dítě. Krišnovy lotosové nohy, jež uctívají velcí mudrci a oddaní, se dotýkaly jejího těla. Lidé uctívají Krišnu a obětují Mu jídlo s velkou úctou a oddaností, ale On sám sál její mléko. Oddaní se proto modlí: “Kdo může změřit prospěch, který získáme uctíváním Krišny s láskou a oddaností, když Pútaná, která Mu něco nabídla jen jako nepřítel, získala tolik?” A proto by měli lidé uctívat jedině Krišnu, protože je čeká taková odměna.

Pútaná byla zlá čarodějnice, a přesto byla povýšena do postavení matky Nejvyšší Osobnosti Božství. Je zřejmé, že krávy a starší gópí, které dávaly Krišnovi mléko, byly také povýšeny na transcendentální úroveň. Krišna může dát komukoliv cokoliv — od osvobození po jakoukoliv hmotnou věc. Proto nemůže být pochyb o Pútanině osvobození, když Krišna tak dlouho sál její mléko. A jak by někdo mohl pochybovat o osvobození gópí, které Krišnu tolik milovaly? Všechny gópí, pasáčkové, krávy a všichni ostatní, kdo sloužili Krišnovi ve Vrindávanu s láskou a oddaností, byli nepochybně vysvobozeni ze strastiplných podmínek hmotné existence.

Když obyvatelé Vrindávanu ucítili příjemnou vůni kouře vycházejícího z hořící Pútany, ptali se jeden druhého: “Odkud se tady ta vůně bere?” a po chvilce dohadování došli k závěru, že je to dým z hořícího Pútanina těla. Velice Krišnu milovali, a jakmile se dozvěděli, že to byl Krišna, kdo zabil démonici Pútanu, z náklonnosti Mu žehnali. Když Pútaná shořela, Nanda Mahárádž se vrátil domů, okamžitě vzal dítě do náruče a čichal k Jeho hlavě. Byl velice spokojený, že jeho děťátko bylo zachráněno před velkou pohromou. Šríla Šukadéva Gósvámí požehnal všem, kdo naslouchají vyprávění o tom, jak Krišna zabil Pútanu: Góvinda jim určitě projeví svou přízeň.